Tento studijní ročník měl pro vzdělávání převážně zdravotních sester zvláštní význam. Zakladatelé denní formy, jmenujme prof. MUDr. Vladimíra Pacovského, CSc., doc. PhDr. Martu Staňkovou, CSc., a doc. MUDr. Jiřího Neuwirtha, CSc., z 1. LF UK či prof. PhDr. Zdeňka Koláře a jeho kolegy z katedry pedagogiky FF UK, tak otevřeli cestu intenzivnímu vysokoškolskému profesnímu a pedagogickému vzdělávání. Hlavním cílem bylo vychovat vysokoškolsky vzdělané učitelky pro zdravotnické školy a sestry pro vedoucí funkce ve zdravotnictví, což mělo přispět ke zkvalitnění přípravy sester a péče o nemocné ve všech zdravotnických zařízeních.
Citlivý a empatický přístup
Studium nebylo jednoduché, protože jsme byli první a se svými učiteli (v čele s M. Staňkovou, PhDr. A. Mellanovou, CSc., PhDr. H. Horovou, PhDr. H. Chloubovou, J. Neuwirthem, doc. B. Uhrem, PhDr. Tučkovou, doc. PhDr. Taxovou či doc. J. Koťou) jsme prošlapávali cestu kolegyním, které studovaly po nás. Neustále jsme vysvětlovali, kdo jsme a co studujeme. Odměnou nám byly vědomosti a zkušenosti získané zvláště od učitelek ošetřovatelství, které nás vedly k citlivému, lidskému a empatickému přístupu v péči o zdravého a nemocného. Získané ošetřovatelské a pedagogické znalosti jsme aplikovali do přístupu k našim budoucím studentům i do zdravotnického terénu. Zde jsme také měli možnost poznat, že předpokladem pro kvalitní přípravu budoucích sester jsou nejen jejich rozumové schopnosti a manuální dovednosti, ale také psychosociální předpoklady. Požadavek psychosociální zralosti studentek je nutností pro vykonávání zátěžového poslání, jakým je povolání sestry na všech stupních profesního zařazení. Na setkání jsme měli příležitost znovu poděkovat i vyučujícím, některým bohužel už jen ve vzpomínkách. Hodnotili jsme také stav našeho současného ošetřovatelského vzdělávání a ošetřovatelství. Shodli jsme se, že ne vždy se nám daří naplňování ideálů získaných při studiu. Bylo vidět, jak se mnohdy náš profesní i osobní život velice úzce proplétaly a jak nám stále záleží na péči o blízkého, na kvalitě ošetřovatelské péče a postavení sester ve společnosti. Většina z nás pracuje ve zdravotnickém školství a snaží se vést svoje studenty k odbornosti s lidskostí a empatií. Mnohokrát zaznělo: „Když odcházím z praxe na oddělení, je pro mě největší odměnou spokojenost pacientů a poděkování zdravotnického personálu za kvalitní péči a pomoc.“ Tento okamžik souladu mezi zdravotnickou školou a zdravotnickým zařízením je zároveň motivací a odměnou pro studenty. Všem nám zůstala v srdci empatie, citlivý přístup k lidem a důležitost práce pro ostatní. Cesta ošetřovatelství je péčí o člověka ve zdraví i v nemoci.
O autorovi| Mgr. Taťána Janošová, SZŠ Ruská, Praha, PhDr. Irena Nerudová, VOŠZ a SZŠ Alšovo nábřeží, Praha, TanaJanos@seznam.cz