Na vině může být ostych či obava říct si o pomoc, řekla novinářům lékařka Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice Taťána Šrámková.
„Snažíme se sexuologické problémy pacientů s onkologickým onemocněním medializovat, abychom prolomili tabu. V ČR roste počet onkologických onemocnění a pacienti se přicházejí poradit jen ve zlomku případů,“ uvedla.
Každý třetí člověk onemocní během života rakovinou, onkologická léčba je úspěšnější, víc lidí se uzdraví, nebo alespoň mají kvalitní život. K tomu patří i sex, připomněl přednosta ústavu Michal Pohanka.
U velké části nemocných v důsledku náročné onkologické léčby a stresu ze složité životní situace klesne či zcela zmizí sexuální touha. Muži přicházejí hlavně kvůli poruchám erekce, ženy trápí ztráta vzrušivosti, orgasmu a problémy s plodností. Pro muže jsou účinné léky, pro ženy zatím ne, pomáhají jim psychofarmaka a psychoterapie.
Odbornou pomoc vyhledají nejčastěji muži po léčbě rakoviny prostaty, střev, konečníku či rakoviny, ženy po léčbě rakoviny prsu. „Typickým pacientem je muž s rakovinou prostaty ve věku mezi 45 až 65 let,“ upřesnil Pohanka. Poruchami erekce trpí až 90 procent mužů po odstranění prostaty. Moderní léčba to umí řešit téměř ve 100 procentech případů.
Ženy po komplexní léčbě rakoviny prsu si nejčastěji stěžují na malý zájem o sex, na snížení touhy, v polovině případů mají problém s dosažením orgasmu. Popisují, že se po léčbě, při níž přišly o jedno či obě prsa, necítí sexuálně atraktivní. Problémy souvisejí výrazně s psychikou, se vztahovými problémy, léčba proto musí být komplexní.
Pro objednání u sexuologa není třeba doporučení, u onkologických pacientů ale je výhodou, když přinesou dokumentaci ze své léčby, nebo alespoň závěrečnou zprávu.