Návštěvníci se zde mohou prostřednictvím multimediálního formátu seznámit s důležitými inovacemi, které v minulosti znamenaly pokrok v lékařství, a to od počátků v polovině 19. století až do dneška. V historickém prostoru z roku 1893, který byl v minulosti využíván jako výrobní dílna, jsou instalovány přístroje, jako je první rentgen nebo systémy pro počítačovou tomografii a pro magnetické rezonanční zobrazování. Nechybí ani vysvětlení, jak tyto technologie fungují.
Rentgeny pro pana Röntgena
Expozice sleduje vývoj různých technologií a vypráví o osudech jejich průkopníků. Prvním byl Werner Siemens, který v roce 1844 použil pro lékařské účely jeden ze svých objevů – využil totiž elektřinu k tomu, aby se pokusil zmírnit bolesti zubu svého bratra Friedricha. Již o tři roky později se dal dohromady s Johannem Georgem Halskem a založili firmu Siemens & Halske se sídlem v Berlíně, která kromě telegrafů vyráběla elektrické lékařské přístroje. V té době vznikla také společnost Reiniger, Gebbert & Schall (RGS) zabývající se lékařskými technologiemi, která již brzy poté začala dodávat rentgeny samotnému Wilhelmu Conradu Röntgenovi, objeviteli slavných paprsků X. Právě historická dílna firmy RGS z roku 1893 je nyní domovem medicínského muzea společnosti Siemens.
Uplatnění rentgenových paprsků na přelomu 20. století položilo základ lékařskému zobrazování. Svědkem těchto počátků je rentgenová jednotka z roku 1902, kterou zkonstruoval Friedrich Dessauer, jehož podnik později koupila RGS. Nedlouho poté byly objeveny také další účinky expozice rentgenovému záření a léčba ozařováním se stala důležitou součástí medicíny.
Průlomové vynálezy a paprikový lusk
Další sekce je věnována relativně mladé oblasti lékařského zobrazování: počítačové tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MRI). Spatřit je tu možné první německý MRI obraz – paprikový lusk zaznamenaný v roce 1980. První systémy firmy Siemens u obou druhů přístrojů, MRI skener Magnetom (1983) a počítačový tomografický skener Siretom (1975), které byly vyvinuty pro diagnostiku v oblasti hlavy, jsou dalšími exponáty v tomto lékařském muzeu.
Hned vedle, v části věnované ultrazvukovému zobrazování, je vystaven přístroj, který uskutečnil průlom do ultrazvukové technologie. Vidoson, uvedený na trh v roce 1965, byl úplně prvním přístrojem, který dokázal zobrazovat ultrazvukové obrazy v reálném čase, takže umožňoval pozorovat pohyby v lidském těle.
Lékařské muzeum se ovšem nezaměřuje jen na zobrazování; pozornost je věnována i jiným oblastem lékařských technologií, ve kterých společnost hraje důležitou roli, jako je audiologie. Prostor zde má i Louis Weber, který v roce 1911 vyvinul první elektrické sluchadlo značky Siemens, Phonophor. Další audioprezentace dává vzpomenout na švédského vynálezce Runeho Elmqvista, který v 50. letech minulého století vytvořil první plně implantabilní kardiostimulátor.