V Brazílii, kde byl registrován vůbec největší počet nakažených, se podle epidemiologů intenzita šíření viru zásadně nemění.
Podle kolumbijského ministerstva zdravotnictví registrovali lékaři v zemi v posledních březnových týdnech okolo 3000 nových případů týdně, zatímco na začátku února, kdy šíření viru patrně vrcholilo, šlo o 6000 případů každý týden. Kolumbie celkem eviduje téměř 60.000 nakažených.
Na desetinu z únorového počtu klesl koncem března úhrn nových případů v Salvadoru, kde jich místo tisícovky hlásí stovku týdně. Podobně pozitivní vývoj zaznamenaly rovněž úřady v sousedním Hondurasu.
„Domníváme se, že v některých zemích, například v Kolumbii, je již virus za vrcholem svého šíření, to však pokračuje a je možné, že nastane druhá vlna,“ varoval před předčasným optimismem šéf epidemiologické sekce v Panamerické zdravotnické organizaci Sylvain Aldighieri. Šíření bude podle něho vrcholit zvláště v karibských zemích.
Virus zika přenáší primárně komár druhu Aedes aegypti vyskytující se především v latinskoamerických a karibských zemích. Může se však přenášet také pohlavním stykem. Rozšířil se téměř výhradně v latinskoamerickém a karibském regionu, kde lékaři diagnostikovali již okolo 200.000 případů. Ojedinělá onemocnění se objevila i v Evropě či Asii.
Většina nakažených necítí téměř žádné příznaky a nevyhledá lékaře, proto jsou počty udávaných případů velmi orientační. U jiných lidí se zika projeví podobně jako chřipka. Její největší nebezpečí spočívá v tom, že s vysokou pravděpodobností způsobuje mikrocefalii, tedy vývojovou poruchu, která u novorozenců předčasně ukončuje růst mozku.
Vědci doufají, že příznivý trend povede k výrazně mírnějším dopadům viru, než se při začátku jeho šíření obávali. Optimismus však brzdí především údaje z Brazílie, která je s více než 70.000 případy na čele žebříčku a nově nakažených tam přibývá stále podobným tempem.