Byl mezi nimi poslanec David Kasal (ANO), který jako lékař poukázal na špatný přístup ve zdravotnictví. Základem by podle něj měla být časná diagnostika těchto poruch už v batolecím věku a následná psychoterapie hrazená ze zdravotního pojištění. Nyní rodiče dětí s podezřením na autismus čekají mnohdy dlouho na stanovení diagnózy, možnost terapie pak často najdou jen u soukromých institucí, kde je léčba placená.
Podle Kasala by také měla vzniknout síť center specializovaných na tyto poruchy a měla by lépe být informována laická i odborná veřejnost. S tím souvisí také zaškolení zdravotnických pracovníků.
Odborné znalosti podle poslankyně Martiny Berdychové (ANO) chybějí i pedagogům ve školách. „Někdy se učitelé bojí pracovat s těmito dětmi,“ řekla.
Novela školského zákona, kterou v pátek schválila Sněmovna, slibuje lepší podmínky pro začlenění těchto dětí do běžných škol. Podle Berdychové je nyní třeba sledovat tvorbu vyhlášek na ministerstvu školství a bojovat o dostatek finančních prostředků na inkluzivní opatření včetně asistentů, bez nichž se děti s autismem v běžných třídách mnohdy neobejdou.
Ve čtvrtek při příležitosti Mezinárodního dne Aspergerova syndromu odstartuje osvětová kampaň, která má veřejnosti přiblížit lidi s touto variantou poruchy autistického spektra. Pořádají ji sdružení Adventor a Za sklem ve spolupráci s platformou Naděje pro autismus. Impulzem byla lednová sebevražda dvacetileté dívky s Aspergerovým syndromem. „Nebyl to ojedinělý případ. Před Viki to byl Honza, Daniela, Veronika, Pavel a další, kdo neviděli naději na pochopení,“ připomněla na tiskové konferenci předsedkyně sdružení Za sklem Marta Pečeňová.
Poruchy autistického spektra postihují podle průzkumů každé 80. narozené dítě. Na celém světě tak žije zhruba 70 milionů lidí s tímto handicapem, v Česku je jich zhruba 100.000. Každoročně jsou nově diagnostikovány stovky dalších.