- Hlenové žlázy střev a bronchů
- Potní žlázy
- Slinivka břišní
- Ledviny
- Játra
Příčina této nemoci není známá. Předpokládá se však, že určitou roli mohou hrát genetické faktory a za výskytem onemocnění může údajně stát i působení určitých virů na imunitní systém nemocného.
Příznaky nemoci
Porucha funkce žláz se zevní sekrecí se projevuje nedostatečnou tvorbou jejich sekretu a suchostí. Příznaky pak vychází z funkce postižených oblastí. V případě napadení slinných žláz lze nemoc poznat podle snížené produkce slin a pocitu sucha v ústech. Nemocný mívá problém s konzumací jídla, během níž musí polykat velké množství vody. Dále se objevují tyto projevy:
- Páchnoucí dech
- Zvýšená kazivost zubů (sliny mají ochranný vliv proti tvorbě zubního kazu)
- Poruchy příjmu potravy
Snížená tvorba slz má za následek vysychání očí a s tím spojené pálení očí, nesnášenlivost slunečního záření i pocit cizího tělesa v oku. Pokud je napadena slinivka břišní, má pacient problémy s trávením. Postižená stěna střeva totiž není schopná správně vstřebávat látky z potravy. Důsledkem toho mohou být objemné nažloutlé páchnoucí stolice.
V případě, že je autoimunitním onemocněním napadena příušní žláza, tak zduří. Onemocnění si pak lze poměrně snadno splést s příušnicemi. Nedostatečná tvorba poševního sekretu a suchost sliznice zase vede k častým zánětům pochvy. V krajních případech se onemocnění může zvrhnout ve zhoubné bujení lymfocytů.
Objevit se může také celá škála dalších příznaků. Mezi nimi například:
- Zvýšená teplota
- Únava
- Vyčerpání
- Deprese
- Otoky slinných žláz
- Záněty spojivek
- Bolesti kloubů a svalů
Diagnostika nemoci
Stanovení diagnózy bývá obtížné hlavně na počátku nemoci. Suchost na sliznicích totiž bývá pacienty i samotnými lékaři často podceňována, anebo mylně vyhodnocována.
Důležitý je při diagnostice Sjögrenova syndromu takzvaný Schirmerův test, což je oční vyšetření, pomocí kterého se určuje množství slz v oku či slin v ústech. Diagnózu pak zpravidla definitivně potvrdí biopsie slinné žlázy a laboratorní vyšetření krve, kdy se zjišťuje například:
- Revmatoidní faktor
- Antinukleární protilátky
- Vysoká sedimentace erytrocytů
- Anémie
Léčba nemoci
Sjögrenův syndrom zatím zcela vyléčit nelze. Existuje však řada prostředků, které dokáží mírnit konkrétní příznaky. Lékaři pacientům běžně předepisují oční kapky, gely i umělé sliny. Pokud je potřeba, sahají také po nesteroidních antirevmaticích, kortikoidech, cytostaticích, ale i po lécích jako jsou methotrexát, azathioprin či cyklofosfamid. Jistou naději pacientům přináší i biologická léčba.
Důležité je, aby nemocní jedinci dodržovali určitá opatření. Základem je:
- Pečlivá ústní hygiena
- Nošení ochranných brýlí proti slunci a větru
- Užívání očních kapek a gelů
- Dostatek odpočinku
- Vyhýbání se klimatizovaným či zakouřeným prostorám
