většinou sekundární lékaři, lékaři s první atestací či bez atestace působící v nemocnicích.
Vyplývá to ze studie Riziko odchodu lékařů a odborníků informačních technologií z ČR do zahraničí. Výzkum, kterého se zúčastnilo na 500 lékařů, zpracoval tým Jany Vavrečkové a vydal jej Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Největší zájem o Velkou Británii
Cílovými zeměmi, kde by lékaři nejraději pracovali v nemocnicích či v ambulancích, jsou Velká Británie, Irsko a Německo. Zájem pracovat je ale poměrně vysoký u skupiny kolem 55 let. Zde se jedná většinou o renomované specialisty.
Lékaři navíc uvažují o tom, že by neodešli z Česka nadobro, většina z nich si představuje zhruba pětileté angažmá v zahraničí. Na 75 procent z nich by chtělo pracovat v nějaké nemocnici, 16 procent v ambulanci.
Naopak lékaře od odchodu odrazují dobré pracovní uplatnění v Česku, jazykové nároky (i když 70 % dotázaných lékařů uvedlo, že ovládají angličtinu) a odloučení od rodiny. Čeští lékaři prokázali mimořádné vazby na své rodinné zázemí -podmínkou práce v zahraničí je i možnost odjet tam s rodinou (nebo ji velmi často navštěvovat) či možnost, aby v zahraničí pracovala manželka.
Čeští lékaři podmiňují odchod do ciziny uzavřením řádné a ověřené pracovní smlouvy.
Rozdíly v platech jsou v násobcích
Čeští lékaři mají v současnosti v České republice v průměru 2krát větší příjem, než je průměrná mzda. Tato relace je stejná i v okolních zemích. Příjmy německých lékařů představují 1,7násobek průměrné mzdy.
V Rakousku je relace stejná jako u nás - dvojnásobek průměrné mzdy, ve Velké Británii je to 2,4násobek. Při srovnání po přepočtu přes kurz koruny jsou ale průměrné hrubé výdělky lékařů například v Británii sedmkrát vyšší, v Německu pětkrát vyšší.
Skutečná výhoda práce v zahraničí ale spočívá především v kupní síle čisté mzdy - v Irsku je vyšší o 60 procent, v Německu o 80 procent, v Rakousku o 120 a Británii o 250 procent.
Českému zdravotnictví ale nedostatek lékařů z důvodů migrace zatím nehrozí. Ve skutečnosti z nich totiž odejde do zahraničí jen pět až sedm procent. Navíc do České republiky ročně přichází na 300 lékařů ze zahraničí, především ze Slovenska.
Podle expertů by se však vysoký zájem odejít do ciziny ze strany českých lékařů neměl podceňovat. Zájem o české lékaře a sestry pro jejich vysokou kvalifikaci v zemích EU i v zámoří roste.
Úvahám, zda by nebylo lepší léčit někde jinde, nahrává i dlouhodobá nestabilita českého zdravotnictví a nejistota, jaký zde nakonec bude fungovat zdravotní systém.
Právo