Ukazuje to zdravotnická studie, kterou dnes zveřejnil americký odborný časopis New England Journal of Medicine.
Odborníci pod vedením doktorky Jill Pellové ve Skotsku sledovali hospitalizace dětí kvůli astmatickému záchvatu od roku 2000 do konce roku 2009. Počet dětí s astmatickými záchvaty každým rokem stoupal o pět procent a nejvíce hospitalizovaných bylo v roce 2006. Po zavedení zákazu se ale počet astmatických záchvatů prudce snížil, meziročně téměř o pětinu.
Kritici zákazu kouření varovali, že když lidé nebudou smět kouřit v kancelářích nebo v uzavřených veřejných prostorách, častěji si zapálí cigaretu doma. To podle nich mělo vést k intenzivnějšímu pasivnímu kouření u dětí a tím i k větším dýchacím problémům.
„Záznamy ze Skotska ukazují, že to mělo opačný efekt,“ uvedla podle agentury Reuters Pellová. „Lidé začali více vnímat potřebu ochrany nekuřáků a zranitelných skupin jako jsou děti,“ doplnila. Děti tak podle ní jsou po zavedení zákazu méně vystaveny pasivnímu kouření.
Dopady skotského zákazu kouření na zdraví sledovaly už předchozí vědecké studie. Jeden z výzkumů například ukázal, že zaměstnanci barů po zavedení zákazu mají méně dýchacích problémů, a to dokonce i ti, kteří sami nepřestali kouřit.
K omezování kouření na veřejnosti přistoupila řada evropských zemí. Některé státy, například Francie či Itálie, zcela zakázaly kouření ve všech veřejných uzavřených prostorách včetně restaurací. V Česku platí mírnější verze, kdy se nesmí kouřit ve veřejných uzavřených prostorách, v hromadných dopravních prostředcích nebo na krytých zastávkách.
Restaurace musí být označeny nálepkou, zda jsou kuřácké, nekuřácké, či mají oddělené prostory pro kuřáky.