ALICE OLBRICHOVÁ, Ekonom, 15.11.2001
Od příštího roku z našeho trhu zmizí možná až polovina potravinových výrobků.
NAD STAROČESKÝM JÍDLEM škubánky se stahují mračna. Nikoli nad těmi, jež hospodyňky občas doma vaří z brambor a mouky - potíže hrozí průmyslově vyráběnému polotovaru, do něhož výrobci přidávají geneticky pozměněnou sóju. Škubánky v prášku jsou jen pověstnou špičkou ledovce. Manipulovanou sóju obsahují i další výrobky, například majonézy, kečupy, čokolády nebo uzeniny. Geneticky změněná kukuřice se pro změnu používá třeba k výrobě kukuřičných lupínků. Z pohledu zákona jsou výrobky s příměsí GMO od letošního roku „potravinami nového typu“ a podléhají novým předpisům. Už od letoška se na domácím trhu smějí prodávat jen se souhlasem Ministerstva zdravotnictví, od ledna příštího roku pak musí mít na obalu povinně označení, že obsahují geneticky modifikované organismy (GMO). Hranicí pro tento údaj je pouhé procento GMO.
POTRAVINY NOVÉHO TYPU tvoří podle Ministerstva zemědělství možná až polovinu všech výrobků na domácím trhu. Potravináře to nechává v klidu. Souhlas Ministerstva zdravotnictví dosud nikdo nemá a jak řekla jeho mluvčí Vladimíra Jindřichová, dokonce o něj do poloviny října nikdo ani nepožádal. Vypadá to, jako by se potravinářské firmy rozhodly zákon o GMO bojkotovat. „Při namátkových kontrolách odhalují veterináři, hygienici i pracovníci České zemědělské a potravinářské inspekce přítomnost GMO ve třetině analyzovaných výrobků a někdy bývá tento podíl i vyšší,“ říká Bedřich Škopek z Ministerstva zemědělství. Pokud by měl být od příštího roku důsledně vymáhán zákon o jejich jasném označení, nesměla by se prodávat možná až polovina potravin.
MILIONOVÉ POKUTY či dokonce hrozba stažením výrobku z trhu výrobce a dovozce potravin prozatím neodrazují. Nervózní je z toho Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence spadá jak výroba potravin, tak dozor nad jejich kvalitou. „Máme snad po Novém roce stáhnout z trhu polovinu výrobků?“ uvažuje nad krajní možností Bedřich Škopek.
„Výrobci i dovozci nás svorně ujišťují, že jejich certifikáty přítomnost GMO v surovinách vylučují, přesto ji kontroloři odhalují,“ upozorňuje Škopek. Čertovo kopýtko je v tom, že zmíněné certifikáty pocházejí od zahraničních dodavatelů potravinářských surovin, nikoli ze státem kontrolovaných laboratoří v tuzemsku. Ministerstvo je podle Škopka prozatím k prohřeškům potravinářů tolerantní, ale „možnost sankcí je tu už dnes“.
Představa poloprázdných pultů je absurdní, neméně absurdní je ale představa, že se zákon, kopírující legislativu EU, bude i nadále dodržovat jen naoko. Vždyť koneckonců jde „jen“ o to, aby byli spotřebitelé pravdivě informováni a využili možnosti svobodně se rozhodnout, jaké zboží na trhu si koupí.
„ZÁKLADNÍ TEST na přítomnost GMO stojí čtyři tisíce korun, podrobnější analýza dokonce 12 tisíc - a náš sortiment zahrnuje 70 výrobků,“ uvedl problém na pravou míru ředitel společnosti Naturamyl Zdeněk Myler. Ředitel Myler ví, o čem mluví. Inkriminované škubánky, v nichž letos na jaře zjistila laboratoř ve Vídni 11,6 procenta geneticky pozměněné sóji, odolné pesticidu roundup, pocházejí právě z Naturamylu. Test si objednala a zaplatila ekologická organizace Greenpeace. „Než zahájíme výrobu, testy na GMO vždycky vyžadujeme,“ smutně konstatoval Ruy Alves z představenstva společnosti. „Děláme to už dávno, ještě než to byla povinnost. Přivedlo nás k tomu sojové mléko, které konzumujeme doma a zjistili jsme, že si to musíme hlídat. Jenže to aby byl člověk policajt.“ Společnost Naturamyl nebyla jediná.
POSTIŽENÍ VÝROBCI se později hájili tím, že změní dodavatele a jeho pravdomluvnost si ohlídají ve smlouvách. Nic jiného jim asi nezbude, protože až dojde na pokuty, roztočí se nepochybně kolotoč soudů. Platit pokutu totiž bude muset ten přistižený. Podle zákona to může být jak výrobce, tak dovozce potraviny, anebo její prodejce. Jedině smlouva zajistí možnost vymámit z obchodního partnera náhradu škody.
Drahé jsou nejen testy, ale také přístroje na zjišťování GMO v potravinách. Cena jde do milionů, takže je jich v Česku jen několik. Každý z přístrojů má větší či menší přesnost, proto se Ministerstvo zemědělství dohodlo s Ministerstvem zdravotnictví, že budou v měření tolerovat jednoprocentní odchylku. Jinými slovy to znamená, že v síti kontroly uvíznou až výrobky s obsahem dvě a více procent GMO. Systém evidence a kontroly GMO v potravinách má ČR přiblížit k přísným pravidlům EU. A ta do budoucna hodlá ještě přitvrdit.
Z POLE NA STŮL konzumenta, tak lze označit systém přísného označování a sledování GMO v potravinách, na jehož zavedení se koncem října dohodli ministři životního prostředí EU. Výrobu a distribuci produktů s GMO to sice prodraží, podle Evropské komise však má systém vést k tomu, aby lidé získali důvěru v přísná pravidla a zachovali si možnost volby. „GMO jsou realitou trhu, kterou nemůžeme ignorovat. Veřejnost je tímto tématem znepokojena a zmatena. Úkolem unie není rozhodovat za spotřebitele, ale stanovit regule, aby si mohli vybírat v naprostém bezpečí,“ uvedla komisařka EK pro životní prostředí Margot Wallströmová.
Až dosud se označování vztahuje například na geneticky modifikovaná zrna kukuřice, v budoucnu to má platit i pro olej z těchto zrn, ale také pro maso či mléko ze zvířat, která jimi byla krmena. Odpovědnost za jasné značení výrobků ponesou producenti a distributoři. Předpokládá se pravidelná kontrola jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Teprve až bude systém fungovat, hodlá EU odvolat moratorium z roku 1998 na schvalování nových GMO. Prověřovat již schválené plodiny, popřípadě povolovat nové, má od ledna nově vznikající Evropský potravinový úřad. V případě jakýchkoli problémů bude moci nařídit jejich stažení z trhu. Obdobné pracoviště má podle Evy Černé z Ministerstva zemědělství vzniknout i u nás a bude spolupracovat s tím v unii.
VLIV NA ZDRAVÍ? Názory českých odborníků z GMO nejsou zdaleka jednotné. „Není důvod hodnotit je přísnějšími pravidly než jiné potraviny, i když je to v praxi vyžadováno kvůli nátlaku ekologických organizací,“ domnívá se například Vladimír Brenner z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. „Veškeré produkty z geneticky modifikovaných surovin jsou mnohem důkladněji kontrolovány než potraviny z tradičních surovin, proto jsou rizika spojená s těmito manipulacemi minimální,“ tvrdí Brenner. „Pět let jsem se takovými potravinami stravoval v USA a vidíte snad na mně něco neobvyklého?“ zažertoval dokonce s novináři na tiskové konferenci.
Smysl značení potravin předem zpochybnil jako formální záležitost i propagátor geneticky manipulovaných organismů ze sdružení Biotrin profesor Jaroslav Drobník: „Lidé si na to zvyknou stejně rychle jako na poplachové směrnice v budovách, které nikdo nečte, a bude jim to vadit stejně málo jako kuřákům varovný nápis na cigaretách,“ domnívá se.
BAGATELIZOVAT RIZIKA ze zavádění nových genů do rostlin naopak odmítá primář dětského oddělení v pražské nemocnici Bulovka Martin Fuchs. Jeho specialitou je výzkum alergií v potravinách. Seznam rostlin a živočichů, jejichž bílkoviny působí člověku při konzumaci alergie, je dlouhý a zahrnuje kromě jiného ořechy a ryby. Fuchse přímo zaráží, že vědci přenesli geny z tresek snášejících vodu v ledových mořích na teplomilné citrony. Žluté plody citrusu získaly genovou manipulací odolnost k nízkým teplotám, takže je lze skladovat bez obav, že zmrznou. Kdo je však alergický na ryby, může mít stejné zdravotní potíže i z modifikovaných citronů. Obdobně jsou geneticky manipulována i rajčata, která i při delším skladování neměknou.
„Některé bílkoviny mají fantastické vlastnosti z hlediska skladování potravin a obrany rostlin před škůdci a plísněmi. Přesto geny pro jejich tvorbu nelze přenášet,“ varuje Fuchs. Lékaři se z tohoto důvodu nelíbí ani přenos genů z paraořechů na sóju. Ta sice získá obranu proti některým škůdcům, což je pro pěstitele výhodné, pro konzumenty to však může mít nepředvídané důsledky. „Obě plodiny už samy o sobě působí na vnímavé jedince alergicky a přenosem genetické informace se účinek těchto vlastností ještě zesiluje.
Podle Fuchse vyvolává alergii až třetina rostlin, mezi nimiž najdeme ovoce exotické i domácí. Dále mají takový účinek i některé živočišné produkty, například mléko či vajíčka. Alergické působení bílkovin je ve skutečnosti přirozenou obranou rostlin nebo jiných organismů proti patogenům. Rostliny tyto bílkoviny potřebují, aby se ubránily škůdcům. Bez nich zahynou. Člověk může podle Fuchse dostat alergii z bílkovin, aniž by zmíněné produkty jedl. Stačí, když s nimi přijde do kontaktu, třeba i nepřímo. To je případ ananasu či kiwi, jejichž enzymy se využívají v kožedělném průmyslu nebo v kosmetice. Vnímaví lidé ve styku s takto zpracovanou obuví nebo kosmetickými přípravky zareagují alergicky.
„Nechte si testovat vlastnosti dovážené sóji a kukuřice,“ apeluje primář Fuchs na výrobce potravin. V posledních třiceti letech se počet alergiků zvyšuje každých deset let na dvojnásobek. Z toho podle Fuchse vyplývá - možná nejen teoreticky -, že za dvacet let bude mít nějakou alergii každý z nás a konec tohoto století se pro lidstvo může stát šokem z pozměněných potravin.
GENOVÉ MANIPULACE však lékař nezavrhuje, naopak se podle něj mohou stát pomocníkem v léčbě alergií. Pěstování takových rostlin či kultivace mikroorganismů však bude muset probíhat pod kontrolou farmaceutů. „Možná se podaří časem vyšlechtit plodiny určené speciálně alergikům, ale budou určeny jen pro ně a budou muset být označeny,“ uvažuje.
Z alergií, které lidstvu v třetím tisíciletí hrozí, rozhodně nelze obviňovat pouze genové manipulace, zdůrazňuje Fuchs. Je za tím kombinace více různých vlivů, například změněný styl života, který přinesl otevřený svět. „Jíme cizokrajné potraviny, na které nejsme geneticky přichystáni, děti málo spí a místo sportu tráví čas u počítače,“ uzavírá lékař, jehož ordinací procházejí malí pacienti s ošklivými ekzémy a dýchacími potížemi.
PRO POVINNÉ ZNAČENÍ údajů o GMO v potravinách se v říjnovém průzkumu veřejného mínění společnosti Taylor Nelson Sofres Factum vyslovilo 89 procent českých obyvatel. Lidé však pociťují nedostatek informací v médiích. Za zdravotně nezávadné považuje GMO v potravinách 32 procent lidí, opačný názor má 36 procent dotázaných, zbytek respondentů nedokázal problém posoudit.
ALICE OLBRICHOVÁ