Tři velké pražské nemocnice - Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) na Karlově náměstí, Fakultní nemocnice Na Bulovce a Fakultní Thomayerova nemocnice se nespojí ihned, ale nejdříve v roce 2006.
„Minimálně rok, možná 15 měsíců, bude vznikat analýza, která stanoví varianty připadající v úvahu, a na základě zkušeností vyčíslí i ekonomické náklady, tedy úspory, ale i investice. Pak se bude diskutovat o variantách a rozhodne se, zda ke sloučení dojde nebo ne,“ řekl ředitel uvedených nemocnic Pavel Horák. Ten tyto nemocnice také povede až do jejich případného sloučení.
O projektu slučování nemocnic se hodně hovořilo už v minulosti, ale nabral obrátky poté, co mu dal zelenou bývalý ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi.
Současná ministryně zdravotnictví Milada Emmerová není vysloveně proti sloučení, ale ráda by měla vše ekonomicky podloženo.
Proto bude ustavena komise, která prověří původní záměr slučování nemocnic, zároveň s požadavkem na harmonizaci s celým pražským zdravotnictvím a zdravotnictvím Středočeského kraje.
Komise zváží všechna pro a proti a do konce roku 2005 by měla dát návrhy, jak situaci řešit.
Slučování nemocnic má i řadu odpůrců. Například profesor vnitřního lékařství na 3. lékařské fakultě UK Michal Anděl tvrdí, že spojovat dvě středně zadlužené nemocnice s nejzadluženější je pozoruhodný záměr.
„To je manažerský krok, který zřejmě nemá precedens. Za nejproblematičtější ale považuji, že v Praze zatím neproběhla žádná diskuse na téma pražské zdravotnictví,“ řekl Právu Anděl.
Podle něj by se nemělo přijít s hotovým řešením, ale s alternativami, o kterých se povede diskuse.
„Není totiž vůbec jisté, mají-li být v Praze velké technologické nemocnice tři, čtyři, pět, nebo dokonce jen dvě,“ soudí prof. Anděl.
Uvedl, že velkým příkladem by pro Českou republiku mělo být slučování nemocnic v Mnichově a Berlíně, kde jsou vypracovány alternativní koncepce, a ty budou mít oponenturu nejen na zemské, ale dokonce celoněmecké úrovni.
„Ani v Praze nejde o maličkost, jde o miliardové majetky a o dostupnost zdravotní péče pro občany Prahy a Středočeského kraje,“ soudí Anděl.
S tím souhlasí i současný ředitel uvedených tří nemocnic Pavel Horák. Ten nepochybuje o velkých úsporách. „Nejde jen o společný nákup léků a zdravotnického materiálu, ale s tím související i slevy, např. i o spojení kuchyní, prádelen atd.“
Jak tedy bude sloučení tří nemocnic vypadat, zda k němu vůbec dojde a jak se bude vyvíjet pražské zdravotnictví, o tom se nyní má vést diskuse na úrovni jednotlivých nemocnic, lékařských fakult, ale i ministerstva zdravotnictví, které tyto nemocnice zřizuje.
Václav Pergl, Právo