Vlnu obav a negativních reakcí zástupci kraje přičítají nedostatku informací. Protesty a petiční akce proti slučováním nemocnic přicházejí ze všech stran včetně Krnova.
V peticích se opakují obavy o kvalitu lékařské péče, poklesu investic do nemocnic nebo také ze závislosti na centrálních dodavatelích léků a materiálu. Slučování nemocnic je často označováno za návrat k zastaralému modelu Krajského ústavu národního zdraví KÚNZ, který byl těžko řiditelným kolosem.
„Dát krnovskou nemocnici do současného stavu stálo plno peněz a práce, ale dnes můžeme být plně spokojeni. A teď má nějaký moloch na způsob KÚNZ řídit krnovskou nemocnici z Ostravy? Každá nemocnice má mít konkrétního hospodáře, který je za ni zodpovědný. Zdravotnictví je sice černá díra a musí se šetřit, ale ať kraj tlačí na zodpovědnost ředitelů ztrátových nemocnic, a neslučuje špatné a dobré hospodáře dohromady. Překvapuje mě, proč se do toho vedení kraje vůbec dalo,“ shrnul své obavy bývalý krnovský starosta Josef Hercig.
Nemocnice Krnov a Třinec jako jediné v kraji hospodaří s kladným hospodářským výsledkem, ostatních pět nemocnic je ve ztrátě. Nápad šetřit peníze sloučením dobrých a špatných nemocnic do jednoho celku se nezdá ani Jiřímu Veverkovi, který za časů hejtmana Evžena Tošenovského působil na kraji jako náměstek pro oblast zdravotnictví.
„Plusová čísla v hospodaření nemocnic mohou být dosažena legálními účetními triky, ale rozhodně v Krnově a v Třinci nejsou tak drastické ztráty jako v ostatních nemocnicích. Umím si představit, že vedení účetnictví nebo nákupy, které jsou ve všech nemocnicích stejné, by se prováděly centrálně. Rozhodně je ale lepší dohlédnout na konkrétní ředitele nemocnic, než experimentovat s centralizací a slučováním, když nemáme jistotu, že to bude fungovat,“ dodal Veverka, kterému nejvíc vadí, že záměr slučování nebyl Krnovu ani dalším městům předložen k diskusi.