Slovensko v parametrech kvality poskytování zdravotní péče zaostává za vyspělými státy západní Evropy. Řadí se například mezi země, kde je nejvyšší počet úmrtí, kterým by bylo možné předejít včasnými a efektivními zdravotnickými postupy.
"Zdraví občanů nezná volby. Pacient od nás očekává reálné kroky. Jsme svědky největších investic do zdravotnictví. Když jsme se už takto rozběhli, je důležité, abychom se nezastavili," řekl k chystaným změnám premiér a místopředseda Směr-SD Peter Pellegrini.
Vládou schválený materiál počítá s vytvořením různých typů nemocnic, které budou mít předepsány jistý okruh výkonů. Zároveň budou podle Kalavské stanoveny časové lhůty na operace, aby pacient na ně dlouho nečekal. Ministryně také řekla, že nejvážnější onemocnění nemohou být léčena v lokálních zdravotnických zařízeních. Pokud nemocnice nedosáhnou stanoveného počtu minimálních výkonů, nedostanou za ně zaplaceno. Parametry poskytované péče stanoví stát a nikoliv zdravotní pojišťovny, které z vybraných povinných odvodů platí náklady na péči o pacienty.
Reforma by po jejím schválení sněmovnou měla být uvedena do praxe v průběhu několika let.
Kritici navrhovaných změn vyslovili obavy, že reforma povede k zavírání nemocnic. Podle Kalavské Slovensko má velký počet zdravotnických zařízení a ne všechny mají dostatek personálu a potřebné technické vybavení.
Sám Pellegrini sice reformu nemocnic podpořil, podpora poslanců jeho mateřské strany zatím ale není jistá. Předseda Směru-SD Robert Fico dříve podmínil podporu návrhuu tím, že bude předložen v podobě ústavního zákona. To by znamenalo, že ke schválení základních parametrů politicky citlivých změn ve zdravotnictví by byl při hlasování ve sněmovně potřebný i souhlas opozice.
Předseda slovenské vlády také řekl, že je spolu s Kalavskou připraven reformu z jednání sněmovny stáhnout, pokud by poslanci při projednávání a hlasování o návrhu změnili parametry záměru.