Slovenské zdravotnictví nemá podle odborníků daleko ke krizi.
„Situace je dost naléhavá, mnoho věcí je třeba ve zdravotnictví řešit. Zda to nazveme krizí nebo ne, nechám na lidech,“ říká lékař Peter Krištúfek, kterého autoři knihy Mozaika slovenské medicíny zařadili mezi 16 největších slovenských lékařských osobností.
Příčinou je podle něho časté střídání ministrů zdravotnictví, z nichž jen málo ve funkci dokončilo celé volební období.
„Výsledek dvacetiletého vývoje (ve zdravotnictví) připomíná jednou pohyb dopředu, jednou vzad. Bylo by dobré nastartovat dlouhodobý program,“ dodal Krištúfek.
Nedostatek peněz ve zdravotnictví se podle odbornice na hematologii Eleny Tóthové projevil například v ohodnocení lékařů a sester.
„Včetně služeb pracujeme 12 hodin denně a při tom prakticky 30 až 40 procent tohoto času odpracujeme zdarma,“ připomíná Tóthová.
Slovenští lékaři průměrně vydělávají necelých 35.000 korun (okolo 29.000 Kč), jejich čeští kolegové v průměru asi 40.000 Kč.
Vyčerpání z práce se podle Tóthové může projevit i na komunikaci s pacienty. „Pacient chce mít odpočatého, usměvavého lékaře, který se plně soustředí,“ dodala.
Na druhé straně mají podle ní slovenští pacienti k dispozici lékařskou péči porovnatelnou s vyspělejšími zeměmi.
Těžkosti v nemocnicích či ambulancích mohou vést k tomu, že především absolventi lékařských fakult odejdou do zahraničí a na Slovensku budou lékaři chybět, varuje Eva Siracká, která stojí v čele Ligy proti rakovině.
„Pokud nebudou mít podmínky pro další profesní růst a pro kvalitnější život, bude se nám potenciál mladých lidí vytrácet,“ domnívá se Siracká.
Předcházející vláda Mikuláše Dzurindy očekávala zlepšení situace v nemocnicích od reformních kroků ministra zdravotnictví Rudolfa Zajaca.
Ten kromě jiného prosadil poplatky v hotovosti za návštěvu ambulancí a za pobyt v nemocnici a větší možnosti pro podnikání ve zdravotnictví pro soukromé společnosti.
Přesto se slovenské nemocnice nadále zadlužovaly.
Současná koaliční vláda sociálního demokrata Roberta Fica se naopak snaží vliv soukromých společností omezit a zrušila i uvedené poplatky.
Nicméně ani jí se doposud nepodařilo více než sedmimiliardový dluh zdravotnických zařízení snížit a část zdravotníků se snaží vyšších mezd dosáhnout prostřednictvím stávkové pohotovosti.
Problémy ve zdravotnictví však podle Krištúfka netrápí jen Slovensko.
„V každé zemi musí jít (vývoj) dál. Populace stárne a nejmodernější způsoby léčby vyžadují velké zdroje,“ dodal.
Nespokojení lékaři stávkují například v Polsku, reformu dlouhodobě požadují i zdravotníci v Česku.
Loni také protestovali lékaři v Německu, kde zdravotníci mají podstatně vyšší příjmy než jejich kolegové ze zemí bývalého socialistického bloku.
Reforma zdravotnictví čeká i Česko, kde chce ministr Tomáš Julínek zavést regulační poplatky.
ČTK