ŽILINA -
Stěžují si hlavně na přístup některých zaměstnavatelů, kteří je kvůli odběru nutí brát si dovolenou. „Kdysi bylo normální, že po odběru jste dostali den volna. Dneska byste si podle některých zaměstnavatelů měli na to vzít dovolenou. Vím třeba o případech, kde lidi v rizikových povoláních, jako třeba řidiče, nutí k co nejrychlejšímu návratu do práce,“ řekla asi padesátiletá dárkyně krve ze středoslovenského Martina, která si nepřála být jmenována.
Podle ředitelky slovenské Národní transfuzní služby Dagmar Holomáňové zákoník práce hovoří o povinnosti zaměstnavatele poskytnout pracovníkovi po odběru krve volno na nezbytně nutnou dobu s náhradou mzdy. Potíží je, že toto ustanovení si lze vysvětlit různě.
Někteří zaměstnavatelé prý poskytují pouze dobu na cestu do zdravotnického zařízení a zpět a také na samotný odběr. Další zohlední i dobu potřebnou na zotavení dárce po odběru krve. Ta se zase liší podle náročnosti práce dárce.
„Doporučujeme úpravu zákoníku práce, která by stanovovala povinnost zaměstnavatele uvolnit zaměstnance z práce během celé pracovní doby. Nejsme však zákonodárci, a tak v tomto směru nemáme větší možnost zasáhnout. Pravdou je, že dárci krve po dni volna volají,“ řekla Holomáňová.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Karola Farkašovského se podnikají určité kroky, které by den volna do zákoníku prosadily, blíže je však nedokázal upřesnit.
V minulosti dostávali dárci krve po odběru také občerstvení, nechyběla šunka, sýr, pečivo, džus, čaj nebo káva. Podle některých dárců dnes bývá občerstvení mnohem chudší, nebo je nahrazováno kuponem do nemocničního bufetu.
Kvůli nedostatku peněz se ztrácejí i další výhody, jako třeba slevy v městské
hromadné dopravě. Některá města a obce ve spolupráci s červeným křížem pro
držitele Jánského plakety aspoň jednou za rok uspořádají slavnost, kde je případně odmění i finanční částkou.
„Také jsme osvobozeni od poplatku dvacet korun za vyšetření u lékaře a v některých ordinacích máme právo přednostního ošetření,“ dodává dárkyně z Martina, která za 30 odběrů získala Zlatou Jánského plaketu.
Před časem se objevily názory, že v tržní ekonomice by se mělo i za darování krve platit. Holomáňová to ale nepovažuje za šťastné řešení. „Jsme pro dobrovolné bezpříspěvkové dárcovství.
Myslíme si totiž, že krev je něco, co nelze zaplatit. Tento trend je celosvětový,“ míní ředitelka národní transfuzní stanice. Motivací pro dárce prý může být nabídka, že mu zdravotní zařízení při každém odběru provede kompletní krevní obraz,
imunohematologické a virologické vyšetření, jakož i zevrubnou lékařskou prohlídku. Při těchto vyšetřeních se prý často odhalí onemocnění, o nichž potenciální dárce ani neví, a může tak začít s léčbou.
Holomáňová připustila, že v mimořádných případech lze přistoupit i k poskytnutí peněžní odměny. Stát se to může třeba v případě, že není jinak možné zajistit krev určité skupiny.
Situaci s dárcovstvím krve navzdory potížím ale Holomáňová za kritickou nepovažuje. Ačkoli prý dárců nikdy nebude dost, potěšitelné prý je, že loni přibylo 22.668 prvodárců. Zájem údajně mají hlavně mladí lidé, zejména vysokoškoláci.
ČTK