Slovenský Trestní zákon brání tamním vědcům v hledání způsobů léčby Alzheimerovy či Prkinsonovy choroby a nejrůznějších genetických onemocnění. To, co je v jiných evropských zemích běžné, je na Slovensku trestné a vědcům dokonce hrozí pobyt za mřížemi.
Při změně Trestního zákona před třemi lety se do paragrafu o klonování dostala formulace, která podle odborníků znemožňuje nejen využití zárodečných buněk pro léčebné účely, ale také pro jejich vědecký výzkum.
Ustanovení Trestního zákona zakazuje vykonávat „jakýkoliv zásah s cílem vytvořit lidskou bytost v kterémkoliv stádiu jejího vývoje, geneticky totožnou s jinou lidskou bytostí“. Podle odborníků z toho vyplývá, že zákaz se týká rovněž vytváření takzvané blastocysty, tedy nejranějšího, pouze pět či šest dnů starého zárodku. Vědci ve Velké Británii, Belgii či Švédsku však právě z tohoto embrya získávají zárodečné kmenové buňky na výzkum a léčbu – například na vytváření náhradních tkání či celých lidských orgánů.
„Pokud se znění tohoto paragrafu nezmění Trestního zákona, tak podobný výzkum na Slovensku není možný,“ tvrdí Eva Mitrová, vedoucí Národného referenčného centra pre priónové choroby a pomalé vírusové neuroinfekcie. Každému, kdo poruší zmiňovaný zákaz, hrozí totiž trest odnětí svobody na tři až osm let. Ještě hůře by dopadli vědci, kteří by se zárodečnými kmenovými buňkami pracovali v kolektivu, nikoliv jako jednotlivci. Trestní zákon je totiž v takovém případě považuje za organizovanou skupinu, jejímž členům hrozí trest odnětí svobody na pět až dvanáct let.
Výzkum lidských embryonálních buněk přitom umožňuje – i když za velmi přísných podmínek – také rámcový program Evropské unie. Loni v létě Evropská unie schválila, že výzkum kmenových buněk podpoří po dobu sedmi let sumou 51 miliard eur. Slovensko společně s dalšími čtyřmi zeměmi - Polskem, Litvou, Maltou a Maďarskem – dohodu o penězích na výzkum nepodpořilo. Odpůrci argumentovali tím, že ze společného rozpočtu není možné financovat výzkum, který je u nich zakázaný.
Podle odborníka na bioetiku Petra Sýkory z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnavě je problém především v chybějícím zákoně o využití biomedicíny. Ten připravovali odborníci za bývalého ministra zdravotnictví Rudolfa Zajace téměř dva roky, ale nedokončili ho. Mitrová si však další rozvoj neumí představit beze změny Trestního zákona, v němž se klonování lidských bytostí zaměňuje s výzkumem zárodečných kmenových buněk.
V České republice jsou výzkumy tohoto druhu dovolené, probíhají například v Ústavu experimentální medicíny. Čestmír Altaner z Ústavu experimentálnej onkológie SAV v Bratislavě zjišťoval u právníků, zda by byl slovenský vědec trestně stíhaný i tehdy, kdyby se pokusů se zárodečnými kmenovými buňkami zúčastnil na území České republiky.
„Dověděl jsem se, že by to bylo trestné, zvláště pokud by výsledky svého bádání zveřejnil i na Slovensku,“ informoval Altaner. Sám to považuje za nesmysl, dobře však ví, že zákon musí dodržovat.
Na Slovensku se proto zatím provádí pouze výzkum s dospělými kmenovými buňkami, například s buňkami z pupečníkové krve. Mnozí vědci však tvrdí, že kmenové buňky z embryí mají vlastnosti, které dospělým kmenovým buňkám chybějí.
„Týká se to hlavně vytváření různých specializovaných tkání lidského těla pro regenerační medicínu,“ dodává Altaner. V praxi se navíc považuje za nepřípustné používat pro výzkum kmenových buněk nadbytečná embrya odložená při umělém oplodnění, což je jinde ve světě běžné.
Vladimír Jancura, Pravda