Tento výzkum podle odborníků otevírá cestu k vytváření biosyntetických náhrad kůže, kostí, chrupavek a tkání.
„Používáme syntetickou trojrozměrnou matrici z přírodních polymerů - kolagenu, hyaluronanu či elastinu - a vytváříme „lešení“, na kterém se kultivují vlastní buňky pacienta. Jde vlastně o náhradu škáry, na které se při hojení vytvoří nová svrchní vrstva kůže - epidermis,“ vysvětlil Dušan Bakoš, který výzkum vede.
Kolagen či hyaluronan jsou látky, které jsou přítomné v lidském těle. Kyselina hyaluronová se nachází v mezibuněčném prostoru a v kloubech. U kolagenu vědci upravují koncové vazby tak, aby se zamezilo odmítavým reakcím organismu.
Zmíněné kožní náhrady již prošly klinickými testy v bratislavské univerzitní nemocnici v Ružinově a výzkum nyní čeká další využití v praxi. Směřovat má k vytvoření biosyntetických náhrad kůže či kostí. Tým profesora Bakoše již kostní náhrady vyvinul, a ty pak našly uplatnění především v zubní chirurgii. I v tomto případě jsou z biomateriálu, který lidské tělo přijímá bez imunitní reakce.
Bakošova vědecká skupina v čele s Miroslavou Vittekovou nyní pracuje na výzkumu dočasného kožního krytu na bázi nanovláken. Ten bude sloužit jako okamžité, ale jen dočasné překrytí rozsáhlých popálenin. Pro takovéto zákroky se nyní používají kožní implantáty zesnulých dárců, nebo upravená prasečí kůže.