„Interní komise PL neshledala žádné pochybení nebo zanedbání péče ze strany personálu léčebny,“ řekl Aktuálně.cz ředitel Vladislav Žižka.
Žádného viníka neobjevila ani policie. Případ nyní ještě šetří úřad ombudsmana.
Navzdory těmto závěrům se vedení léčebny rozhodlo naráz zrušit polovinu z deseti stávajících síťových lůžek. Že by však léčebna dosud používala tento omezující prostředek nadbytečně, ředitel odmítá. „Zrušili jsme je z důvodu malé frekvence využívání,“ říká.
Kolik se síťových lůžek používá celkem v celém Česku a kolik lidí je do nich zavíráno, ale nikdo neví. Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem léčeben, si tuto statistiku nevede.
Sedm hodin v kleci
Podle informací online deníku Aktuálně.cz byla jedenapadesátiletá žena zavřena v izolované místnosti v síťovém lůžku více než sedm hodin. Od druhé hodiny po půlnoci do rána, kdy ji zaměstnanci nalezli oběšenou v díře, kterou v síti roztrhla.
V dobřanské léčebně zemřela v lednu den poté, co zde byla hospitalizována.
Do klecového lůžka ji podle ředitele Žižky personál umístil pro „narůstající neklid“ a kvůli sebevražedným tendencím.
Ačkoliv prostory s lůžky monitorují kamery, smrti pacientky ani toho, že trhala síť klece, si nikdo nevšiml. „Nepřetržité sledování nebylo indikováno,“ vysvětluje stroze ředitel. Už zmíněné konstatování, že žena byla do síťového lůžka dána z preventivních důvodů, odmítá blíže vysvětlit.
Místo bezpečí smrt
Ačkoliv vedení léčebny nepřipouští, že by někdo za tragickou událost nesl odpovědnost, podle některých odborníků je evidentní, že personál v Dobřanech selhal.
Jedním z kritiků je psychiatr Jan Pfeiffer, který byl v roce 2004 označen časopisem The Time za Hrdinu roku právě za boj proti používání klecových lůžek.
„Je systémové selhání, že se síťová lůžka vůbec ještě používají,“ říká odborník, který čtyři roky působil jako psychiatr ve Velké Británii, kde je používání klecí zakázáno. „Dávají totiž iluzi, že je o člověka postaráno, a to, jak vidno i v tomto případě, tak není.“
Podle Pfeiffera je otázka, proč byla žena vůbec do síťového lůžka dána. „Je to absurdita, když nepotřebovala permanentní dohled, proč ji tam dávali,“ pozastavuje se nad postupem léčebny. „Když byla neklidná, měl se jí někdo věnovat.“
Zároveň upozorňuje, že zavření do „klece“ může v pacientovi ještě více umocnit negativní pocity a paradoxně ho dohnat k tomu, před čím má být chráněn.
„Když je někdo v neklidu, úzkosti, je to znak nouze, potřeby intenzivnějšího kontaktu a přesně v ten moment ho někdo zavře do klece, navíc když má sebevražedné tendence, tak je to voda na mlýn…,“ říká. „To by i pro zdravého člověka byla náročná situace.“
Vadný systém
Ke kritice dobřanských lékařů se přidává také Martin Jarolímek, hlavní lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov.
Celý článek najdete na serveru Aktuálně.cz nebo ZDE.