Odbory vycházejí ze statistik inspekce práce. Na 28. dubna připadá mezinárodní den smutku za oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání.
„Od roku 2002 je to 1952 životů. Jakoby vymřela jedna celá docela velká vesnice,“ uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Za každou z loňských 105 obětí vypustili dnes odboráři k obloze bílý balonek jako symbolickou památku.
Podle údajů Státního úřadu inspekce práce se nejvíc smrtelných úrazů stává ve stavebnictví, lesnictví, ve zpracovatelském průmyslu a v dopravě a skladech. Od roku 2002 do roku 2006 počet úmrtí klesal. V roce 2007 se opět zvedl, a to na 188. Pak se opět snížil. Na dno se dostal zatím v roce 2009 a také loni, kdy v ČR zranění v práci podlehlo 105 lidí. Předloni a v roce 2013 to bylo 113 osob. Za příznivým trendem může být nejen lepší bezpečnost práce, ale také hospodářská krize. Kvůli ní totiž ubylo zakázek a stavebních akcí.
Tématem letošního vzpomínkového dnes se podle Sokolové stala ochrana před působením nebezpečných látek na pracovišti. Každý rok umírá v EU totiž kolem 100.000 lidí na nádorová onemocnění z povolání. „Číslo je alarmující. Bohužel EU neslyší na naše požadavky, aby byly co nejdříve stanoveny limity aspoň u 50 nejtoxičtějších látek,“ uvedla místopředsedkyně ČMKOS.
V Česku loni po pracovním úrazu či kvůli nemoci z povolání stonalo přes 41.000 lidí. V roce 2008 to bylo 71.281 osob, v roce 2013 pak 42.927. Podle Sokolové se čísla ale nedají úplně srovnávat. Mění se totiž pracovní místa a také činnosti, které lidé dělají.
Sněmovna bude nyní projednávat novelu zákoníku práce, která má upravit odškodňování za úrazy a úmrtí v práci. Podle pracovního kodexu má situaci prokázat zaměstnavatel. Podle nového občanského zákoníku by musel důkazy dokládat zraněný pracovník, uvedli odboráři. Podle Středuly se odbory setkávají s tím, že zaměstnavatelé nejsou někdy ochotni drobnější pracovní úraz zaznamenat. Pokud by se ale stav zraněného do budoucna zhoršil, bylo by obtížné domoci se odškodnění, upozornil předák.
Zatím není jasné, jak bude v Česku vypadat úrazové pojištění. Podle odborů by ho měla mít na starosti nová veřejná pojišťovna. Zaměstnavatelé se naopak kloní ke komerčnímu pojištění. Další varianty počítají s Českou správou sociálního zabezpečení, nebo se zdravotními pojišťovnami. Rozhodne vláda.
Odbory mohly v minulosti zastavit výrobu, pokud hrozilo ohrožení zdraví či životů. Nyní tuto možnost už nemají. Budou usilovat o to, aby toto „právo“ získaly zpět, uvedl Středula.
ČMKOS se chce na ochranu zdraví při práci víc zaměřit a strhnout na ni pozornost. Centrála podle své mluvčí Jany Kašparové zvažuje, že k tomu využije i „drastické obrázky“ uřezaných končetin, o něž lidé přišli při práci.