Úpravy novely zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem biologických a toxinových zbraní v druhém čtení žádný z poslanců nenavrhl. Předloha například doplňuje dosud chybějící požadavky na zabezpečení příslušných biologických látek a toxinů proti odcizení a možnému zneužití. Poslanci o ní budou hlasovat zřejmě v červnu.
Nynější právní úprava podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neodráží požadavky některých rezolucí Rady bezpečnosti OSN. „Společným jmenovatelem je snaha o zvýšení takzvané biosecurity, bezpečnosti v nakládání s tímto typem zbraní,“ uvedl Sobotka. Předloha by podle něho měla také vést ke snížení administrativní zátěže.
Zákon navazuje na mezinárodní úmluvu o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických a toxinových zbraní a o jejich zničení, která vstoupila v platnost v roce 1975. Vláda uvádí, že jeho platné znění není v dostatečném souladu s nynějšími mezinárodními požadavky na zabezpečení biologických látek a toxinů proti krádeži a možnému zneužití. Nezakazuje financování činností směřujících k vývoji, výrobě nebo získávání biologických a toxinových zbraní.
Změna zákona má také snížit byrokracii tím, že ruší deklaraci plánovaných činností. Zjednodušuje také nakládání s vakcínami a diagnostickými sadami obsahujícími vysoce rizikové biologické účinné látky.
Nakládat s takovýmito látkami smí podle zákona pouze držitel povolení, které vydává Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Nově se do zákona vkládá povinnost držitelů povolení chránit tyto látky a příslušná zařízení před ztrátou, krádeží nebo zneužitím, a to zejména technickými opatřeními nebo ostrahou. Držitel bude muset také zajistit, aby do místností s těmito materiály směly vstoupit jen určené osoby a povede jejich aktuální seznam.