Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Komunisté zdůvodňují novelu zákoníku práce tím, že karenční doba má nepříznivé dopady zejména na zaměstnance s nízkými příjmy. Kritici naopak hovořili mimo jiné o tom, že se díky ní snížila četnost pracovních neschopností, a o nákladech obnovy náhrady mzdy.
Lidé podle Soni Markové (KSČM) čerpají kvůli nemoci dovolenou, nebo onemocnění přecházejí. „Otevírají se dveře k šíření onemocnění,“ uvedla za předkladatele Marková. V debatě ji podpořil taky zpravodaj Jaroslav Zavadil (ČSSD), podle kterého je ale nutné nastavit pro náhradu mzdy pravidla.
Občanský demokrat Adolf Beznoska předloze vytkl to, že odporuje rovnému přístupu k pojištěncům. Obnova náhrady mzdy by se vztahovala jen na zaměstnance v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce. Jeho stranický kolega Vladislav Vilímec a taky poslankyně ANO Radka Maxová poukazovali na snížení pracovní neschopnosti a na omezení zneužívání krátkodobých neschopenek. Karenční lhůta je v Evropě běžná, podotkl Vilímec. Podle Maxové současný systém funguje.
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura poukazoval na finanční dopady na stát a na zaměstnavatele. „Klíč leží jinde než dávkovat,“ přidal se ke kritikům František Laudát (TOP 09).
Pro zamítnutí normy hlasovalo 69 ze 158 přítomných poslanců, 76 jich bylo proti. Zamítnutí podpořila vedle poslanců ODS a TOP 09 také většina členů ANO a KDU-ČSL. Proti byli hlavně komunisté, sociální demokraté a zástupci Úsvitu.
Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která dosud, jak připomněla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), není. Podle Zavadila by ale mohla brzy nastat.
Nyní poskytuje náhradu mzdy od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
Takzvanou karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud karenci k pololetí 2008 zrušil, kabinet ji prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.