Ty přitom nejsou dostatečně vybaveny pro ostrahu těchto pacientů.
„Všichni známe případy agresorů, sexuálních deviantů, kteří po propuštění z výkonu trestu pokračují v páchání trestné činnosti, a nebo, protože jsou duševně nemocní nedochází u nich k výkonu trestu, pouze například k ochrannému léčení, jsou umístěni do léčebných ústavů, z nich utíkají a dále páchají trestnou činnost,“ řekl dnes ve sněmovně ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Detenční ústavy budou podle vládního návrhu určeny například vrahům s diagnózou sexuálního sadismu či s defektní inteligencí, deviantům, u nichž opakovaně selhala ochranná léčba, nebo pachatelům pohlavního zneužívání, kteří byli v minulosti více než dvakrát trestaní a ochranné léčení u nich nemělo žádný efekt.
Chovanci budou absolvovat léčebné, psychologické nebo vzdělávací programy. Zabezpečovací detence může trvat tak dlouho, jak to bude vyžadovat ochrana společnosti. Nejméně jednou za rok soud přezkoumá, zda trvají důvody pro pokračování léčby.
Takzvaná zabezpečovací detence je podle ministerstva spravedlnosti krajní řešení pro případy, kdy nelze jiným způsobem zajistit ochranu společnosti. Neměla by se týkat těch, kteří dobrovolně nastoupí ochrannou léčbu.
ČTK