Povinný souhlas obou rodičů zavedla od loňského dubna zdravotnická reforma. Opatření ale přineslo potíže. Za nyní navrhovanou úpravou stojí ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), který se senátním zněním jako celkem nesouhlasil.
Oprava původního znění je podle senátora Jana Žaloudíka (ČSSD) nutná. Zastával se senátního znění. Žaloudík poukázal také na to, že poslanec Heger opravuje předlohu ministra Hegera.
Novela uvádí, že by sice mohl stačit souhlas dítěte s léčbou, lékař ale bude muset rozhodnout, že je takový postup přiměřený s ohledem na rozumovou vyspělost pacienta. Pokud tomu tak nebude, bude nutný souhlas rodiče, který k němu ale bude moci zmocnit například prarodiče nebo chůvu. Předloha také zpřesňuje vymezení zdravotních služeb, které mohou lékaři poskytovat bez souhlasu.
Senát navrhoval formulaci, podle které bude nutný souhlas rodiče nebo opatrovníka, názor dítěte se má zohlednit. V případě, že lékař musí provést zákrok k záchraně života a rodič nebo opatrovník s tím nesouhlasí, nebude muset jejich názoru dbát. Pokud zákrok není neodkladný, lékař by se měl obrátit na soud. Ustanovení by se vztahovali i na nesvéprávné lidi.
Novela rovněž mění podmínky pro klinickou a praktickou výuku u poskytovatelů zdravotnických služeb a ruší povinnost lékaře požadovat od pacienta po uplynutí 30 dnů nový informovaný souhlas s léčbou.
Poslanci také novelou poskytli jeslím více času na jejich přeměnu ze zdravotnického zařízení, a to až do konce letošního roku. Do takzvané domácí péče zahrnuli například i zařízení sociálních služeb nebo zařízení ústavní výchovy. Nyní je možná jen u pacienta doma.
Senát chtěl do předlohy vrátit oprávnění pro pověřené zástupce komor lékařů, aby mohli vstupovat do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta.