PRAHA - hlasy 126 ze 173 přítomných. Účinnosti by měl nabýt 1. července. Předlohu nyní posoudí Senát.
Je to poprvé, co má být právo na informace o kvalitě zdravotní péče výslovně zakotveno v české legislativě, uvedl hlavní autor návrhu zákona, bývalý ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi (ČSSD). Dosud má podle něj pacient sice nárok na volbu zdravotnického zařízení, chybějí mu ale údaje, podle kterých by se mohl kvalifikovaně rozhodnout.
Debatu o zveřejňování podobných informací vedou politici i odborníci roky, zatím ale není jasné, podle jakých kritérií se mají zdravotnická zařízení a lékaři posuzovat. Návrh zákona počítá s tím, že přesněji to vymezí ministerská vyhláška. Kubinyi očekává, že na tom budou spolupracovat různé odborné společnosti.
Aktuálně na sebe téma upoutalo pozornost poté, co ministerstvo zdravotnictví sestavilo podle údajů za první pololetí 2005 pořadí 16 nemocnic, které řídí. Nejlepší hodnocení má pražský Ústav péče o matku a dítě, nejhorší brněnská úrazová
nemocnice.
Kritici ale míní, že ministerstvo srovnávalo nesrovnatelná zařízení a také ministr zdravotnictví David Rath připustil, že žebříček zatím přesně nevypovídá o tom, zda jsou nemocnice dobré, či ne.
Normu ve středu ve sněmovně podpořili poslanci všech stran, pouze komunisté ruku pro nezvedli. KSČM je také jediná strana, z jejíchž řad nepochází ani jeden spoluautor návrhu tohoto zákona.
Kritici poslaneckého návrhu zákona se obávají toho, že kritéria hodnocení kvality péče nebudou mít dostatečnou vypovídací hodnotu a lidé si je budou vykládat špatně. Podobné obavy v minulosti vyslovovala i někdejší ministryně zdravotnictví
Milada Emmerová (ČSSD). Při jednání zdravotního výboru sněmovny zaznívaly tyto výhrady i od některých členů ČSSD.
Například Josef Mikuta (ČSSD) tehdy varoval před tím, aby nakonec zdravotnická
zařízení nebyla tak zahlcena soudními spory s pacienty, že jim na nic jiného nezbude čas. Dnes ale pro normu až na pár výjimek hlasoval téměř celý poslanecký klub sociální demokracie, pro byl podle elektronického záznamu hlasování i Mikuta.
Kubinyi soudí, že norma vytvoří tlak na horší zařízení, aby svou práci zlepšila. Už dříve řekl, že k informacím o kvalitě léčby se dostal právě ve funkci ministra a překvapilo ho, jak zřetelné rozdíly mezi některými zařízeními jsou.
Debata o zákonu se vždy týkala právě kritérií hodnocení kvality péče, lépe řečeno dosavadní absence takových kritérií. „Předpokládá se úzká spolupráce ministerstva s odbornými společnostmi… Tyto údaje se budou pochopitelně lišit podle jednotlivých medicínských specializací,“ uvedli autoři v důvodové
zprávě.
Mezi kritéria by podle dřívějších vyjádření politiků mohl patřit například počet komplikací při léčbě jednotlivých diagnóz či třeba počet infekcí, kterými se lidé nakazí až v nemocnici.
Ačkoli zákon dosud chybí, některé nemocnice již začaly část údajů o kvalitě léčby zveřejňovat. Statistiku o kvalitě péče v porodnicích zveřejnilo Národní referenční centrum. První pokus o srovnání kvality nemocnic učinila v roce 2001 Všeobecná zdravotní pojišťovna, data jí tehdy poskytlo 80 nemocnic.
Návrh zákona má deklaratorní charakter, neříká tedy, co přesně zveřejňovat. Jádro normy tvoří věta „Každý má právo na informace o kvalitě péče poskytované ve zdravotnických zařízeních“. Kubinyi očekává, že lidé budou moci poznat, jak pracují jednotlivá oddělení v nemocnicích.
ČTK