Sněť bývá zaměňována se snětí slezinnou, přičemž právě připojení tohoto přídavného jména zde hraje důležitou roli. Neboť jen tento na pohled nepatrný rozdíl slouží k rozlišení dvou odlišných zdravotních obtíží. Sněť slezinná totiž představuje hrozbu převážně pro zvířata, která jí bývají infikována. Člověk se jí může nakazit až sekundárně. Tomu, jak k tomu dochází, se budeme věnovat níže.
Co se dozvíte v článku
Co je sněť?
Výrazem sněť se v Česku označuje gangréna. Jedná se o odumírání tělesné tkáně následkem nedostatečného průtoku krve či bakteriální infekce. Snětí bývají zpravidla nejprve zasaženy končetiny, tedy nohy a ruce včetně prstů. Nicméně může postihnout i svaly a orgány, jako například žlučník.
Rozlišuje se přitom několikero typů snětí, z nichž nejznámější je suchá a vlhká sněť. Suchá sněť značí stav, kdy se postižené části těla nedostává kyslíku, dojde k přerušení průtoku krve, v důsledku čehož počne tkáň odumírat. Vlhká sněť byla pojmenována podle toho, že když je daná tkáň napadena bakterií, začne vlhnout a rozpadat se. Existuje ale třeba i plynatá sněť, za níž stojí bakterie klostridie. K odumírání tkáně v tomto případě vedou bubliny plynu a toxiny vzniklé vlivem infekce.
Sněť slezinná
Co se týče sněti slezinné, váže se k jinému zdravotnímu stavu, konkrétně antraxu. Možná budete znát její starší názvy, které zní modré neštovice či uhlák. Jde o onemocnění vyvolané bakterií Bacillus anthracis. Ta primárně napadá divoká a hospodářská zvířata, především hovězí dobytek, ovce a kozy, přičemž lidé jí mohou být zasaženi, pakliže se dostanou do kontaktu s infikovanými zvířaty či jimi kontaminovanými produkty. Infikovat se od člověka je přitom prakticky vyloučené.
K přenosu může dojít skrze řeznou ránu či škrábanec, vdechnutí jejích spor, kontaminovanou potravu a tekutiny. Nepříznivou zprávou zůstává, že spory těchto bakterií mohou v půdě setrvat mnoho let. Nicméně v České republice lze považovat za vymýcenou, jelikož případ nákazy člověka snětí slezinnou na našem území nebyl zaznamenán od roku 1985.
Na základě způsobu přenosu se pak rozlišují různé její typy, od čehož se dále odvíjí jednotlivé příznaky. Za nejčastější a nejméně závažnou se považuje kožní forma, při níž se objevuje otok či svědivé puchýřky, které se posléze mohou změnit v tmavý strup. Naopak nejnebezpečnější je sněť slezinná způsobená vdechnutím spor. Tehdy se u postiženého dostavuje nevolnost, dušnost, bolest hlavy, horečka či zimnice. Obvykle se přitom sněť slezinná léčí antibiotiky. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Jaké má sněť příčiny?
Jak už jsme uvedli výše, sněť nastává v důsledku nedostatečného krevního zásobení či infekce. Infekce se do těla může dostat kupříkladu skrze otevřené rány, jež si člověk může přivodit zraněním během autonehody, střelnou ranou nebo pokousáním od psa. Sněť se ale může rozvinout i vinou těžkých popálenin či omrzlin.
Jisté faktory mohou pravděpodobnost vzniku sněti zvýšit, řadíme k nim kouření, vážné poranění či operaci, obezitu, sníženou imunitu, aterosklerózu nebo diabetes. Co se týče souvislosti mezi snětí a diabetem, vysoká hladina cukru v krvi může vést k poškození cév, čímž může dojít ke zpomalení či přerušení průtoku krve do dané části těla.
Ze stejného důvodu se může sněť dostavit při ateroskleróze, kde průchodu krve brání ztvrdlé a zúžené tepny či krevní sraženiny. Při obezitě omezují průtok krve přebytečné kilogramy vyvíjející tlak na cévy. Vrátíme-li se ještě k diabetu, kromě řečeného zpomaluje hojení ran, a tedy dává prostor vniku infekce, zvláště infekce nohou jsou pak častým problémem diabetiků. Ve vzácných případech vnikly bakterie způsobující tento stav do organismu prostřednictvím injekce. [7, 8, 9]
Příznaky sněti
Symptomy sněti se odvíjí od toho, kde se nachází a co ji vyvolalo. Pro vlhký typ je příznačný hnis, puchýře, zarudnutí a otok. Prvotním příznakem suché sněti bývá často načervenalá čára, jež obklopuje postiženou tkáň.
Obecně se při sněti může dostavit bolest, nevolnost, zmatenost nebo horečka. Kůže může být na dotek studená a necitlivá, na pohled pak lesklá, tenká či bez chloupků a nabývat nezvyklé barvy, například zelenočerné, modré, bronzové či červené.
V případě infekce může dojít k sepsi, která může vyvrcholit septickým šokem. Tento stav není radno podceňovat, naopak vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Odhalit ho můžete na základě určitých projevů, jakými jsou například nízký krevní tlak, horečka, dušnost, rychlý tep, zmatení či točení hlavy. [10, 11, 12]
Diagnostika
Jakmile byste měli podezření na tento stav, je nutné neodkladně navštívit lékaře. Obvykle se doporučuje ho vyhledat, pokud dotyčný pociťuje přetrvávající bolesti, aniž by k nim byl zřejmý důvod, a současně se objeví zapáchající výtok, jakékoli změny na kůži či horečka.
Lékař zpravidla nejprve provádí fyzické vyšetření a zjišťuje anamnézu pacienta. V rámci fyzického vyšetření hledá abnormality na kůži. Dále může dotyčného poslat na krevní testy za účelem odhalit infekci. Tu je možné detekovat také pomocí odebraného vzorku tkáně, takto lze navíc určit přesný typ bakterie.
Rovněž může lékař vyžadovat podstoupení zobrazovacího vyšetření, jako je rentgen, CT nebo magnetická rezonance, jež slouží k potvrzení diagnózy a určení toho, zda se sněť rozšířila do jiných částí těla. Zároveň je lze použít k prozkoumání stavu cév a ověření si, jestli nejsou ucpané.
Nicméně vzhledem k závažnosti tohoto stavu se s léčbou často začíná předtím, než jsou k dispozici výsledky testů. V krajním případě se přistupuje k chirurgickému zákroku, pomocí něhož je možné odkrýt sněť usazenou hlouběji v těle. [13, 14, 15, 16]
Bakterie jsou mikroorganismy, které mohou být původci různých onemocnění. Do těla se přitom mohou dostat různými cestami, a to skrze poškozenou pokožku, nos či ústa, a bakteriální infekce je na světě. Tento kvíz vám přinášíme, abyste se o tomto tématu mohli dozvědět více.
Léčba sněti
V prvé řadě je zapotřebí odstranit infikovanou tkáň. Toho lze dosáhnout vícero způsoby, jednak chirurgickým zákrokem, jednak debridementem. Jedná se o odstranění mrtvé tkáně chirurgickými nástroji či chemikáliemi, ale i larvální terapií, která spočívá v tom, že se na postižené místo nanesou červi a rána se poté převáže obvazem. Červi se živí mrtvou tkání, aniž by ubírali ze zdravé tkáně. Naopak uvolňují jisté látky, jež přispívají k hojení pokožky.
Při bakteriální infekci se pak předepisují antibiotika, k úlevě od nepříjemných projevů léky proti bolesti. Co se týče zpřístupnění proudění krve v cévách, děje se tak pomocí bypassu či angioplastiky. V případě bypassu dochází k přesměrování toku krve napojením jedné z žil, kudy krev může proudit, na zdravou část tepny.
Věděli jste, co výraz sněť znamená?
Při angioplastice se v cévě nafoukne balonek, čímž ji rozšíří a krev tudy následně může bez potíží proudit. Kromě toho je možné do cévy zavést stent nebo se uchýlit k hyperbarické oxygenoterapii. Při ní jste umístěni do speciální tlakové komory, pomocí níž se krev zásobuje kyslíkem. Zároveň tato metoda přispívá k urychlení hojení ran. Pokud však není zbytí, může být nevyhnutelná amputace.
Po léčbě může být kůže poškozená a nacházet se na ní jizvy, což lze vyřešit kožním štěpem, tedy tím, že se z jiné části těla odebere zdravá kůže k zakrytí těchto nedostatků. Podmínkou nicméně je, že dané místo musí být dostatečně prokrvené. [17, 18, 19, 20]
Zdroje: mayoclinic.org, healthline.com, webmd.com, hopkinsmedicine.org, my.clevelandclinic.org, nhs.uk, cdc.gov, medparkhospital.com, betterhealth.vic.gov.au, szu.gov.cz