Snížení DPH u sudového piva je nebezpečné a nepromyšlené

1. 2. 2016 8:28

Předseda Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně (SNN ČLS JEP) primář Petr Popov v dopise výkonnému místopředsedovi Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky vlády ČR Jindřichu Vobořilovi označil návrh ministra financí Babiše na snížení DPH u sudového piva za nebezpečný a v rozporu se záměrem vlády ČR o realizaci Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.

Tiskové vyjádření Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP k návrhu na snížení DPH u sudového piva

Na základě prohlášení pana ministra financí Andreje Babiše ke snížení daně z točeného piva jsme za odbornou obec nuceni reagovat. Ministrův návrh nepodporujeme a označujeme ho za nepromyšlený a nebezpečný. Dle jeho návrhu by došlo ke snížení daně z přidané hodnoty na sudové pivo z dosavadních 21 procent na 10 procent, což by mělo za následek pokles ceny půllitru piva o několik korun. S tím nemůžeme souhlasit, neboť cena alkoholu je nepřímo úměrně spjata s jeho spotřebou. Opatření by tedy vedlo ke zvýšení konzumace piva v ČR. Zkušenosti z jiných zemí tuto obavu potvrzují.

Alkohol je světovou a evropskou drogou číslo jedna a také primárním problémem z hlediska závislosti. Česká společnost je dlouhodobě vysoce tolerantní k nadměrné konzumaci alkoholických nápojů. V současnosti vykazuje cca 15–20 % české populace rizikovou konzumaci alkoholu. Jedná se tedy přibližně o 1,5–1,7 milionu dospělých osob. Navíc jsme i na nelichotivých čelných místech v konzumaci alkoholu dětí a mladistvých.

Světové odborné autority v čele se Světovou zdravotnickou organizací potvrzují, že nejefektivnějším opatřením proti vysoké konzumaci alkoholu je navýšení ceny alkoholu a současně omezení jeho dostupnosti. Pokud je tedy alkohol hůře dostupný a dražší, konzumuje se ho méně a působí menší újmu. Nejnověji odborníky doporučovaným opatřením je stanovení minimální ceny gramu alkoholu platné pro všechny alkoholické nápoje.

I když někteří politici či dokonce i odborníci konzumaci alkoholu v určité míře doporučují, podle Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP je nesporné a vědecky i klinicky opakovaně doložené, že alkohol je příčinou zvýšené nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Konzumace alkoholu, a to i v menší míře, je příčinou duševních a somatických nemocí jako jsou syndrom závislosti na alkoholu, cirhóza jater, nádorová onemocnění či nemoci oběhové soustavy.

Návrh pana ministra financí na snížení DPH u sudového piva je v příkrém rozporu se snahou vlády ČR o realizaci Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí („Zdraví 2020“), kterou podpořila vláda již v roce 2014 v usnesení č. 23 ze dne 8. ledna a rovněž Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v usnesení č. 175 ze dne 20. března 2014.

Apelujeme na vládu a celou politickou reprezentaci, aby takový návrh nepřijímala, a věříme, že pan ministr Babiš od svého návrhu ustoupí.

Za výbor SNN ČLS JEP předseda společnosti a prim. MUDr. Petr Popov, MHA

Praha, 29. ledna 2016

Alkohol – základní fakta

* Alkohol (etanol) je psychoaktivní látka způsobující závislost, která je užívána po staletí v mnoha kulturách. Škodlivé užívání alkoholu je příčinou značné zdravotní, sociální a ekonomické zátěže ve společnostech, kde se užívá, a to v závislosti především na množství vypitého alkoholu, vzorcích užívání alkoholu a také na kvalitě alkoholu.

* Rizikovou konzumaci alkoholu vykazuje v ČR až 17–20 % české populace, tj. 1,5–1,7 mil. dospělých osob, z toho škodlivé užívání alkoholu 5–8 % populace, tj. 450–700 tisíc dospělých osob.

* V současnosti umírá na celém světě 3,3 milionů osob ročně v důsledku škodlivého užívání alkoholu, což představuje 5,9 % všech úmrtí. Podobný podíl alkoholu na úmrtnosti je i v ČR – ročně tedy umírá v ČR v důsledku konzumace alkoholu přibližně 6500 osob.

* Škodlivé užívání alkoholu je příčinou více než 200 onemocnění a úrazů.

* Celosvětově jde 5,1% nemocí a úrazů na vrub alkoholu (měřeno ztracenými roky života v důsledku úmrtnosti, nemocnosti a neschopnosti)
* Konzumace alkoholu způsobuje úmrtí a invaliditu poměrně brzy. Ve věkové skupině 20–39 let je příčinou přibližně 25 % úmrtí. Podobně vysoký podíl alkoholu na úmrtnosti mladých dospělých existuje také v ČR.

* Alkohol způsobuje syndrom závislosti na alkoholu, existují důkazy o příčinné souvislosti mezi škodlivým užíváním alkoholu a řadou duševních poruch a poruch chování, úrazů, řadou chronických neinfekčních, ale také infekčních onemocnění.

* Chronická konzumace alkoholu je příčinou především jaterní cirhózy, řady nádorových onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění.

* V mladších věkových skupinách se vliv alkoholu projevuje v akutních následcích včetně dopravních nehod, násilných úmrtích, sebevražd.

* Škodlivá konzumace alkoholu znamená riziko také pro okolí – především pro rodinné příslušníky, osoby blízké, spolupracovníky.

* Konzumace alkoholu těhotnými ženami je příčinou fetálního alkoholového syndromu novorozence a podílí se na dalších porodních komplikacích.

* Konzumace alkoholu je faktorem přispívajícím k páchání trestné činnosti. Podle údajů Police ČR bylo v r. 2013 objasněno celkem 129,2 tisíc trestných činů, z toho 18,2 tisíc (14,1 %) bylo spácháno pod vlivem návykových látek, z toho 15,2 tisíc spáchaných pod vlivem alkoholu (84,1 % všech trestných činů spáchaných pod vlivem návykových látek). Největší podíl TČ spáchaných pod vlivem alkoholu tvořily ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství (48 %), nedbalostní dopravní nehody (16 %), úmyslné ublížení na zdraví (6 %) a výtržnictví (6 %).

* Společenské náklady (COI) na alkohol byly v ČR odhadnuty na 16,4 až 19,6 mld. Kč ročně.

* Neexistuje žádná bezpečná nebo zdraví škodlivá dávka alkoholu. Rozsáhlými srovnáními a vyhodnocením množství metaanalýz se ukazuje, že můžeme s jistou mírou zjednodušení a nepřesnosti hovořit pouze o tzv. více, či méně rizikových dávkách alkoholu, způsobu jeho konzumace a celkové spotřeby. Nejvýznamnější studie a autority (včetně WHO) se shodují, že takovou hranicí je dávka do 20g čistého alkoholu za den, pokud se nejedná o dlouhodobou a nepřerušovanou spotřebu. Přesto ani takové množství alkoholu nezaručuje úplnou bezpečnost a může u některých jedinců vést ke zdravotním problémům.

Zdroje

CSÉMY, L. & WINKLER, P. 2012. Alkohol v České republice: spotřeba, zdravotní důsledky a ekonomické náklady společnosti. Psychiatrie, 16, 210-216.

CHOMYNOVÁ, P., CSÉMY, L., GROLMUSOVÁ, L. & SADÍLEK, P. 2014. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky průzkumu v České republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky.

CHIKRITZHS, T., STOCKWELL, T., NAIMI, T., ANDREASSON, S., DANGARDT, F. & LIANG, W. 2015. Has the leaning tower of presumed health benefits from 'moderate' alcohol use finally collapsed? Addiction, 110, 726-7.

KOHOUTOVÁ, I. 2013. Odhad vlivu konzumace alkoholu na úmrtnost v České republice. Adiktologie, 13(1), 14-23.

MRAVČÍK, V., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., NEČAS, V., GROLMUSOVÁ, L., KIŠŠOVÁ, L., NECHANSKÁ, B., SOPKO, B., FIDESOVÁ, H., VOPRAVIL, J. & JURYSTOVÁ, L. 2014. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013, Praha, Úřad vlády České republiky.

POLICEJNÍ PREZIDIUM POLICIE ČR 2014. Statistické přehledy kriminality v r. 2013 (ESSK).

WHO Fact sheet on Alcohol, http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs349/en/ (aktualizováno: Leden 2015)

ZÁBRANSKÝ, T., BĚLÁČKOVÁ, V., ŠTEFUNKOVÁ, M., VOPRAVIL, J. & LANGROVÁ, M. 2011. Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007, Praha, Centrum adiktologie PK 1. LF UK v Praze.