Sociálněprávní ochrana dětí

9. 10. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Dotaz: Dobrý den vážená redakce, chtěla bych se zeptat za svou dceru. Je matkou nyní již 4leté holčičky Verunky, otce dcera nikdy neuvedla, ani přes moje naléhání. Verunka se jí narodila v 19 letech, porod byl velmi komplikovaný a náročný, dcera asi stále ...


… doufala, že se k ní otec Verunky vrátí. Po narození se dostala do velmi složité situace a nebyl nikdo, kdo by jí pomohl či poradil. Já byla v té době dlouhodobě pracovně v zahraničí a moje přítomnost zde nebyla možná. U dcery se po porodu pravděpodobně projevila lehká forma laktační psychózy, měla i další zdravotní komplikace spojené s poporodním stavem… … Veronika byla velmi „neklidné a nespavé miminko“. Bohužel došlo k tomu, že dcera ponechala Verunku bez dozoru (v bytě byla jen spolubydlící) a odběhla si na nákup. V té době přišla na šetření sociální pracovnice. Sdělila dceři, že podmínky pro výchovu dítěte jsou zcela nevyhovující a dítě jí bude odebráno, což se i stalo na základě předběžného opatření. Moje dcera se po všech těch událostech zhroutila a byla hospitalizována. V jednu dobu se řešila i závislost na drogách, ale to se nepotvrdilo. V danou dobu toho bylo opravdu hodně, co nasvědčovalo v neprospěch mé dcery, ale je to už rok. Nyní dcera chodí do práce, byt má pro malou připravený, pravidelně chodí na kontroly k psychiatričce. Nicméně sociální pracovnice si stále vymýšlí nové podmínky, pro které nemůže být Verunka u mámy. Při návštěvě u dcery doma jí dává velmi nevybíravým způsobem najevo, že je zcela neschopná se o jakékoli dítě starat a vychovávat ho. Dcera se snaží plnit její požadavky, např. nestačilo, když dcera pracovala dlouhodobě na dohodu, sociální pracovnice požadovala pracovní smlouvu, potvrzení hygienika, že byt je nezávadný, kontroluje jí obsah skříní, v bytě vchází i do místností, které dcera pronajímá, s odůvodněním, že musí vidět, kam by dítě vracela. Dcera se bojí ohradit, natož si stěžovat. Chce malou domů a snaží se plnit vše, co jí pracovnice přikáže. Přijde mi to velmi neprofesionální a mnohdy až nedůstojné, ale dcera má strach a určitě se neozve. Můžete jí nějakým způsobem poradit?

Vladimíra Z.

Na práci sociální pracovnice či pracovníka jsou kladeny velké profesní nároky a předpokládá se u nich množství znalostí, dovedností a kompetencí, se kterými vstupují po absolvování studia do praxe. Všechny tyto znalosti a zkušenosti se nadále formují a vyvíjejí. Příběh vaší dcery, který popisujete, je jako ze špatného filmu, ale bohužel v každém oboru se setkáváme i s neprofesionálním přístupem. Samozřejmě v tuto chvíli vycházím pouze z jednostranné výpovědi a bez znalosti sociální anamnézy.

Je pak odsouzeníhodné, když vás tato zkušenost potká ve chvíli, kdy by vám, resp. vaší dceři měla být poskytnuta odborná rada a pomoc. Sociální práce jako činnost je profesionální aktivita, která vytváří podmínky pro rozvoj a lepší využití zdrojů jednotlivce, skupiny, komunity a společnosti využíváním prostředků analýzy a komunikace, profesionálním utvářením a usnadňováním vzájemné interakce (organizováním, vyjednáváním) a realizace a změnou legislativních a společenských podmínek, s cílem ochránit a posílit zejména znevýhodněné a ohrožené skupiny a jednotlivce ve společnosti (Havrdová, 1999).

Nedílnou součástí této profese je i profesní etika, která je ukotvena v Etickém kodexu sociálního pracovníků, který vydala Společnost sociálních pracovníků ČR. Některá pracoviště si vytvářejí svůj etický kodex. Podstatné ovšem je, že orgán sociálněprávní ochrany dětí má ve své náplni dbát na nejlepší zájmy dítěte a nejlepším zájmem dítěte je, aby vyrůstalo ve svém prostředí a s rodiči, pokud to podmínky dovolují. Při sociální práci s rodinou je tedy velmi důležité ve spolupráci klientů se sociálními pracovnicemi či pracovníky dospět ke společnému konsenzu.

Sociální šetření v rodině by mělo mimo jiné zahrnovat popis cílů a plánů klienta/klientky, v čem je zapotřebí pomoc ze strany sociálního pracovníka/pracovnice, co si klient/klientka zajistí sami, případně z jiných zdrojů (zde je míněna pomoc přirozených sociálních kontaktů – rodina, sousedé, kolegové z práce, přátelé apod.).

Sociální pracovník/pracovnice vykonávají sociální šetření z několika různých důvodů. V první řadě se provádí šetření u klientely, která požívá dávky sociální péče. Dalším důvodem pro šetření je tzv. aktivní depistáž, tedy např. vyhledávání občanů starších 75 let, kdy je cílem předat jim základní informace o sociálních službách a pomoci. Dále pak se provádí sociální šetření za účelem sociálněprávní ochrany dětí a mládeže. Sociální pracovník/pracovnice oddělení sociální péče se při návštěvě v bydlišti klienta/ klientky prokazují služebním průkazem.

Situace, kterou popisujete, kdy si sociální pracovnice „vymýšlí“ nové podmínky pro navrácení dcery zpět k matce, by se dala označit za tzv. byrokratickou šikanu, což je lpění na liteře předpisů, zbytečné vyžadování nových potvrzení, posudků a razítek ze strany úředníků. Možná se jedná „jen“ o chybu v komunikaci, může se stát, že mezi sociálním pracovníkem/ pracovnicí dochází k chybným interpretacím sdělovaného, neprobere se dostatečně zakázka ze strany klienta/klientky a neověří se např. zpětným dotazováním, zasáhnou různé komunikační šumy a problém je nasnadě.

K základnímu popisu činnosti orgánu sociálněprávní ochrany dětí mimo jiné patří zajišťovat sociálněprávní ochranu nezletilých dětí, osamělých gravidních žen, rodin s nezletilými dětmi a rodin s nízkou sociální úrovní, v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťuje příčiny jejich vzniku, činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti, pomáhat rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě.

Orgán sociálněprávní ochrany dětí má dále možnost podat návrh soudu na zrušení opatření učiněných soudem podle zvláštních předpisů, podávat soudu podněty k opatřením týkajícím se výchovy dětí podle zvláštního právního předpisu, poskytovat součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního právního předpisu, posuzovat, zda jsou dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojeny jeho základní potřeby, nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k ochraně dítěte. A dále pak podávat návrh soudu na vydání předběžného opatření podle zvláštního právního předpisu, jak jste již sama uváděla. Agenda tohoto oddělení je daleko obsáhlejší, ale chtěla jsem jen nastínit alespoň v krátkosti možnosti, které pracovnice má.

Co bych vám, resp. vaší dceři doporučila? Asi jako první bych se pokusila strukturovat jasný plán, který bude mít cíl a bude z něj patrné, zda se jednotlivá kritéria (kroky) pro dosažení cíle naplňují či nikoli. Takový plán si dcera může zkusit připravit i sama (nebo třeba společně s vámi) a předložit jej pracovnici. Společně ho proberou a zjistí se, zda vlastně obě pracují na stejných krocích. Pokud se v plánu neshodují, doporučila bych vaší dceři přítomnost třetí osoby, např. sociální pracovnice z neziskové organizace. Někdy se stává, že předchozí nesrovnalosti se lépe vyjasní za přítomnosti další nezávislé osoby.

Jinak vaše dcera má nárok požadovat ze sociálního šetření písemný zápis, který je pracovnice povinna vyhotovit. Napadá mě, že pro vaši dceru může být obtížné některé kroky naplňovat. Ze zkušenosti vím, že pro klienty/klientky bylo mnohdy velmi obtížné samostatně úspěšně absolvovat návštěvy některých institucí, kde se jim nedostalo potřebných vysvětlení, podkladů apod., i tady může být vhodná pomoc ze strany některé nestátní neziskové organizace a požádat ji o pomoc při vyřizování a doprovázení.

V případě, že bude mít vaše dcera i nadále potíže s postupem a v komunikaci se sociální pracovnicí, lze se obrátit na přímého nadřízeného/nadřízenou a požadovat změnu pracovnice. V případě, že ani zde nepochodí, lze se obrátit na nadřízený orgán a požadovat přešetření (krajský úřad, magistrát) či na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Věřím však, že tohoto krajního kroku nebude zapotřebí a spolupráce mezi vaší dcerou a sociální pracovnicí se vyjasní.

V kontaktech na pomáhající organizace uvádím organizace, které se přímo zabývají pomocí dětem a rodinám, a dále pak kontakty na organizace, které vám mohou patřičný kontakt předat či zprostředkovat.

Bc. Jana Bednářová
sociální pracovnice


Odkazy na některé organizace

Asociace občanských poraden www.obcanskeporadny.cz
Česká asociace pracovníků linek důvěry www.capld.cz
Dětské krizové centrum o. s. www.dkc.cz, www.ditekrize.cz
Fond ohrožených dětí www.fod.cz
Rodičovská linka www.linkabezpeci.cz
Střep – české centrum pro sanaci rodiny www.strep.cz


Odkazy na legislativu a další normy

Zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Etický kodex sociálních pracovníků České republiky http://sspcr.unas.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?