Sociálními dovednostmi nazýváme některé univerzální dovednosti, bez nichž se neobejde žádná profese, ale ani sociální kontakt. Dovednost je „získaná informace, pohotovost a způsoby činnosti praktické povahy, které umí jednotlivec s co nejmenší námahou vykonávat na základě předcházející společenské a technické aktivity“ (Kolektív autorov, 2000).
Sociální percepce
Sociální percepce - vnímání - je základní poznávací proces, aktivita, na které se podílejí zkušenosti člověka. Výcvik percepce je základem pro výcvik dalších sociálních dovedností, protože je možné pozorovat nejen to, jak vnímáme druhé, ale i to, jak druzí vnímají nás, kolik chceme prozradit o sobě a jak se nám to daří. Při nacvičování sociální percepce si zúčastnění uvědomují proces vytváření si dojmů o druhých (pomocí pozorování). Na základě dojmů pak utvářejí závěry, tj. vnímají členy ve skupině. Tato zkušenost tvoří podklad pro pozdější komunikaci, může ovlivňovat vztahy i celkovou situaci ve skupině.
Nácvik sociální percepce je vhodný zejména v počáteční fázi výcviku, protože pomáhá nastartovat skupinovou dynamiku, pomůže seznámit jednotlivce a trenéry, dává představu o uplatňování pravidel v budoucích situacích a nastavuje určitou míru otevřenosti při komunikaci.
Sociální komunikace
Mezilidská komunikace je nepřetržitý, dynamický proces, je to vzájemné propojení lidí pomocí výměny informací, signálů. Po dobu komunikace probíhá ovlivňování druhých mluveným i psaným slovem, gesty, mimikou nebo jinými formami projevu. Vnímání sebe, druhých, světa atd. vyplývá z komunikace. Podle autorek Knezovic a Ralbovské (2009) je sociální komunikace vyjádřením sociální interakce, vypovídá o tom, jak člověk chápe, vnímá a interpretuje sebe, ostatní, ale i vztahy mezi nimi.
Podle charakteru využívání komunikačních prostředků rozlišujeme verbální a neverbální komunikaci, přičemž neverbální komunikace zpravidla doplňuje komunikaci verbální.
Plní však velmi důležitou úlohu, protože sdělené verbální informace může nahradit, zvýraznit, ale i měnit jejich význam, resp. odporovat jim. Proto je při nácviku komunikačních dovedností při verbálních projevech třeba dostatečně se věnovat i gestům, pohybům, dotykům, proxemice (komunikační vzdálenost), mimice atd. Je potřeba zaměřit pozornost na nevhodné komunikační praktiky a pomocí zpětné vazby je odstraňovat. Otevřenost a vzájemná akceptace ve skupině může přispět k osobnostnímu růstu zúčastněných, protože komunikace mezi členy skupiny dává možnost dozvědět se něco o sobě, pomáhá získat alternativní způsoby vyjadřování se, dává realističtější obraz o svých možnostech a pomáhá objasnit si problémy.
Sociální interakce
Sociální interakce, tzn. vzájemné působení jednoho člověka na druhého, je základem socializace člověka. Nedostatky ve vytváření základů pro sociální interakci v dětství se jen velmi těžce odstraňují a vyžadují odborné psychoterapeutické metody a techniky.
Základním typem sociální interakce je interakce ve dvojici. Zásadní význam však pro člověka mají dovednosti potřebné pro kooperaci ve skupině. Naučit se, jak být co nejúspěšnější v lidské společnosti, nám umožňuje výcvik sociální interakce ve skupinách, kde se upřednostňuje spolupráce, koordinace, vnímavost k druhým a vzájemná pomoc.
Konflikty a jejich zvládání
Konflikt je náročná situace, při které se setkávají protichůdné síly. Jde o rozpor, názorový střet, nedorozumění apod. v činnostech, které realizujeme, přičemž do konfliktu se dostávají potřeby, zájmy, cíle, názory, hodnoty. Konflikty nám dávají možnost uvědomit si, co nás spojuje s ostatními, resp. v čem se od ostatních odlišujeme. Ve výcvikovém programu nejde o vyloučení konfliktu ze života, ale o to, aby se zúčastnění naučili konflikt využívat k individuálnímu a skupinovému rozvoji. V sociálněpsychologickém výcviku se věnujeme zejména interpersonálním konfliktům, i když nepodceňujeme fenomén intrapersonálního konfliktu, kdy jde o konflikt v rámci zkušeností jedince, mezi jeho pocity, názory atd.
Interpersonální konflikt může být mezi dvěma kladnými silami (když jsou oba cíle lákavé), mezi dvěma zápornými silami (když vybíráme ze dvou nepříjemných možností) nebo mezi zápornou a kladnou silou (kde jsou obě síly zastoupeny). Konflikt je v mezilidských vztazích nevyhnutelný, „je dynamický, mnohovrstevný, sám o sobě není negativním jevem, negativně v něm působí nejistota, strach, agrese apod. Konflikty obsahují konstruktivní prvky - jsou zdrojem změn, zabraňují stagnaci, stimulují zájem, podněcují k vyřešení problémů, ověřují a zhodnocují vztahy, uvolňují napětí atd.“ (Gillernová, in: Komárková, Slaměník, Výrost a kol., 2001).
Při rozvíjení dovednosti zvládání a řešení interpersonálních konfliktů lze využít všechny doposud zmiňované a procvičované sociální kompetence, tedy sociální percepci, verbální a neverbální komunikaci, sebereflexi, ale i asertivitu nebo empatii. Je nutné naučit se rozpoznávat pocity a emoce a ty oddělit od věcné stránky konfliktu. Nerozpoznané pocity často vedou ke konfliktům, při kterých se hůře hledají řešení. Optimální řešení konfliktů jsou ta, která jsou reálná, uskutečnitelná a přijatelná pro všechny zúčastněné strany.
Asertivní jednání
Asertivita je sebeprosazující jednání, sebeuplatňování formou upřímného a přímého vyjadřování svých myšlenek, názorů a pocitů, při současném respektování práv druhých. Asertivní jednání je zcela přirozené u dětí, které bez zábran a pocitů viny dávají najevo, co chtějí. Pozdější výchovou, možná i manipulací, jsou vytvořeny vnitřní zábrany, fixováno to, co se smí a může, jaká jsou očekávání okolí apod. V rámci výcviku plného sebevyjádření se musíme naučit snižovat citlivost k druhému a zbavovat se přitom nepříjemného a falešného pocitu viny. Základem však musí být vždy přesné uvědomování si toho, co chceme, o co nám jde, a při tom se naučit pozorně poslouchat a tak správně rozeznávat získané informace. V terminologickém a výkladovém slovníku Výchova a vzdělávání dospělých (Kolektív autorov, 2000) se uvádí: „Výsledkem praktického výcviku (po teoretické přípravě) je asertivní jednání, které je kombinací prvků sebevědomého a sebejistého jednání.
Asertivně jednající člověk plně obhajuje a současně adekvátními formami prosazuje svá vlastní práva, ale ne na úkor práv jiných lidí, ani na práva jiných lidí neútočí, nezpochybňuje je, plně je respektuje. Projevy v komunikaci nepředstírá, umí správně artikulovat své myšlenky a záměry a vhodně argumentovat. K základním prvkům asertivního jednání zařazujeme: vyjádření vlastních pocitů a citů přiměřenou formou, schopnost požádat o to, co potřebujeme, neříkat ano, když chceme říct ne, přijmout odmítnutí bez urážky a vztahovačnosti a umění vyjádřit kritiku a pochvalu jinému člověku.“ Do výcviku asertivity je možné zařadit téma komplimentů, vyjadřovaní a přijímání kritiky, prosazování požadavků a jejich odmítání, rozeznávání a zvládání manipulace, udržování a přerušování rozhovorů, aktivní naslouchání.
Zvládání stresu
Zvládání zátěžových situací se týká každého člověka, setkáváme se s nimi každodenně. Celkový vnitřní stav, ve kterém se člověk při zátěžových situacích nachází, označujeme jako stres. Stresory, které jsou činiteli stresu, mohou mít fyzickou, psychickou nebo sociální podobu. Stresové situace vedou k nadměrnému prožívání vzrušení, emocionálního neklidu. Stres, který se nevybije, se může projevit v podobě psychických, emočních nebo fyzických příznaků. Na druhé straně však kromě distresu (emočně negativní stres) jsou některé druhy stresu nevyhnutelné a mohou mít na člověka pozitivní vliv. Mobilizují energii jedince, připraví k akci a k vypořádání se s krizí. Tento stres - eustres - klade zvýšené požadavky na adaptační mechanismy člověka.
Zvládání stresu - coping - je proces, ve kterém se člověk snaží vyrovnat se stresovými situacemi. Cílem copingu je změnit situaci, ve které vzniká stres, a to tak, aby se hrozba snížila a symptomy stresu se udržely ve zvládnutelných mezích. Ke zvládání stresu můžeme využít různé strategie:
a) zaměřit se na problém, kdy situaci můžeme zvládnout buď změnami na straně zátěže, nebo zvýšením obranyschopnosti jednotlivce,
b) zaměřit se na zvládnutí vlastních negativních emocí,
c) zaměřit se na únik a obranné mechanismy, které jsou však většinou neefektivními způsoby zvládání stresu nebo zapírají skutečný zdroj problémů.
Zátěž se může projevit i v době sociálně-psychologického výcviku, který může být zdrojem zatěžující situace. Stres ve skupině se nejčastěji projeví v podobě konfliktů mezi členy skupiny, poklesem autority, obranou, agresí, útokem, úzkostí apod.
Efektivně překonat zátěž ve výcvikové skupině nám mohou pomoci mentálně-hygienické postupy, jako je relaxační cvičení, zvládání únavy, podpora pozitivního sociálního klimatu a stimulující atmosféry ve skupině. Pomocí sociálně-psychologického výcviku, který je zážitkovou formou učení v oblasti sociální psychologie, chceme zvyšovat kompetence, rozšiřovat vědomosti, dovednosti a postoje zúčastněných. Je potřeba konstatovat, že sociálně-psychologický výcvik, jako forma skupinového výcviku, má určité výhody oproti individuálnímu vzdělávání. Největší výhodou je, že v rámci výcviku jednotlivci využívají sociální dovednosti tím, že se vzájemně seznamují, komunikují, řeší různé situace, konflikty, přijímají zpětnou vazbu. Skupina nabízí širší škálu životních zkušeností, nabízí podpůrnou atmosféru, ve které se jedinci mohou podělit o své pocity či obavy. Nespornou výhodou sociálně-psychologického výcviku v uvedené formě je i ekonomické využití času, protože je možné obsáhnout větší množství vzdělávajících se, kteří mají možnost naučit se i to, jak takový výcvik v budoucnosti vést. Tím se u jedinců zvyšuje i profesní kompetence.
Poukázání na některé výhody sociálně-psychologického výcviku zdaleka nezahrnuje všechna pozitiva a možnosti využívání této vzdělávací formy (viz např. Geršicová, Tóthová, 2008).
Autorka Ralbovská (2009) tvrdí, že se perspektivy sociálně-psychologického výcviku těžko odhadují, předpoklad je však takový, že právě sociálně-psychologický výcvik bude možné v budoucnu využít jako formu vzdělávání, např. i pro osoby se specifickými vzdělávacími potřebami.
O autorovi: Bc. Mária Leinwatherová odborná poradkyně a lektorka vzdělávání dospělých (leinwather@azet.sk)