Sociální hospitalizace

11. 9. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V současnosti roste počet lidí, kteří nejsou schopni se sami o sebe postarat. Často jde o lidi, jejichž zdravotní stav je stabilizovaný a nevyžaduje tedy akutní lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení, ale zároveň jim ani neumožňuje plnou soběstačnost.


Přibývá však osob, které potřebují zdravotní i sociální péči, buď ve vlastním sociálním prostředí (v domácnosti), nebo v náhradním prostředí (v institucích). Jednou z forem poskytování sociální péče je tzv. sociální hospitalizace. Podle naší legislativy se za sociální péči považuje i péče poskytovaná občanům ve zdravotnických zařízeních, pokud nemohou být z tohoto zařízení propuštěni, neboť se neobejdou bez pomoci jiné osoby a potřebná pomoc jim není dostupná.

Oddělení sociální hospitalizace

V Městské nemocnici Ostrava existuje od roku 2002 samostatné oddělení sociální hospitalizace, které čítá 24 lůžek. Na oddělení je v současné době 80 % imobilních a zároveň i inkontinentních klientů. Činnost oddělení je zaměřena především na poskytování odborného ošetřovatelství klientům. Cílem je pomoci jim udržet alespoň stávající stupeň soběstačnosti a pokud možno i zlepšit současnou kvalitu života. Převažující činností náplně oddělení je zajištění základních potřeb a důstojnosti klientů včetně odpovídajícího hygienického režimu. Péče je směrována k zajištění výživy a aktivizaci klientů, včetně jejich vertikalizace a nácviku chůze, antidekubitální režim a péče o vyměšování. Do práce oddělení spadají i převazy, ošetřování dekubitů a bércových vředů, podávání léků, sledování základních životních funkcí klientů, odběry biologického materiálu. Ošetřovatelský personál oddělení sociální hospitalizace pracuje metodou ošetřovatelského procesu, který uspokojuje potřeby klientů, respektuje a reaguje i na jejich postupné změny. Významné místo v péči o klienty zaujímá zajištění jejich biopsychosociálních potřeb.

Zajišťování psychických potřeb klientů

Mezi psychické potřeby člověka patří potřeba podnětů, nových dojmů a také pocit jistoty. Vzhledem k velmi dlouhé době hospitalizace našich klientů (1,5-2 roky), která je spojená s nedostatkem vnějších podnětů, jsme v roce 2004 zapracovali do naší ošetřovatelské péče koncept bazální stimulace. Cílem konceptu je, aby u postižených klientů docházelo k podpoře rozvoje vlastní identity, aby měli možnost komunikovat s okolím, zvládali orientaci v prostoru a čase, a tím u nich došlo i ke zlepšení funkcí organismu. Metoda bazální stimulace umožňuje lidem s postiženým vnímáním a poruchami hybnosti zlepšovat svůj stav cílenou stimulací smyslových orgánů. S úspěchem ji využíváme i u klientů po cévních mozkových příhodách a se zavedenou nazogastrickou sondou.

Spíš domov nežli nemocnice

Při zřizování samostatného oddělení sociální hospitalizace jsme se snažili uspokojit estetické potřeby klientů tak, aby oddělení více připomínalo domov než nemocnici. Tomuto požadavku jsme přizpůsobili i vnitřní vybavení oddělení. Oddělení má moderní polohovací lůžka s antidekubitními matracemi, polohovací křesla a kompenzační pomůcky. Prostory oddělení jsou barevně vymalovány, osobní a ložní prádlo je barevné, pokoje (2-3lůžkové) jsou vyzdobeny obrázky, fotografi emi rodinných příslušníků, květinami a nástěnnými hodinami. Pokoje jsou označeny kromě čísel i obrázky - osvědčilo se to u dementních klientů, kteří si nepamatují čísla pokojů a bloudí. Soukromí klientů je zajištěno barevnými zástěnami, které byly nainstalovány mezi jednotlivá lůžka. Na oddělení je i rehabilitační místnost, která slouží ke skupinovým aktivitám, návštěvám k oslavám narozenin klientů apod.

Má-li oddělení připomínat spíše domov, musí být upraven i denní režim tak, aby klientům co nejvíce vyhovoval. Na oddělení není striktně dodržována doba buzení, návštěvy klientů mohou přicházet i mimo vyhrazenou návštěvní dobu.

Pohodu přináší činnost a komunikace

K základním sociálním potřebám patří touha po přísunu informací, seberealizace, kontakt s ostatními lidmi, potřeba zájmu okolí. Na našem oddělení se osvědčila kolektivní činnost klientů -ať už ve formě výtvarných aktivit, trénování paměti (karty, pexeso), pořádání besídek s kulturními programy u příležitosti svátků či vycházek do nemocničního parku a bufetu, poslouchání hudby, společného zpívání, předčítání a sledování televize. Oddělení má velmi dobré zkušenosti se studenty zdravotnických škol, fyzioterapie a ergoterapie, kteří u nás pracují v rámci své odborné praxe jako společníci klientů.


REHABILITAČNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ

K zajištění somatických potřeb využíváme metodu rehabilitačního ošetřování. Jde o aktivní ošetřování, kdy se snažíme všemi dostupnými prostředky zamezit vzniku komplikací a sekundárních změn u klientů s těžkým zdravotním postižením (a následnými poruchami hybnosti) i u klientů s chronickými a nevyléčitelnými chorobami. Speciální pozornost věnujeme prevenci komplikací.

Sestra pro rehabilitační ošetřování spolu s ostatním personálem provádí s klienty nácvik sebeobsluhy - používání toaletních potřeb, příboru, oblékání. S částečně mobilními klienty provádí nácvik chůze s pomocí, popř. v chodítku. S imobilními klienty provádí pasivní cvičení na lůžku. Tyto aktivity se provádějí denně s cílem udržet, popřípadě zlepšit stávající míru schopností klientů.


SOUHRN

Od roku 2002 má MN Ostrava samostatné oddělení sociální hospitalizace, které pracuje na koncepci bazální stimulace s využitím kvalitního rehabilitačního ošetřovatelství a ergoterapie. Stěžejním cílem péče je zajistit psychickou pohodu pacientů. Na oddělení byl zaveden speciální režim dne, osvědčila se kolektivní činnost klientů, společné kulturní akce a vycházky. Velmi přínosná je spolupráce se studenty zdravotnických škol, kteří tu pracují jako společníci klientů.

SUMMARY

Since 2002 municipal hospital (MN) in Ostrava has had independent unit for patient who need so called social hospitalization. The care is based on concept of basal stimulation and focuses on high quality rehabilitation nursing and occupational therapy (ergotherapy). The main goal of care is psychological comfort of patients. The patients have special regime, group activities, cultural events and walks have been proved as very helpful. Much valued is also cooperation with nursing students who work in hospital as patient companions.


O autorovi: Bc. Taťána Pšenicová, oddělení zdravotně-sociálních služeb, Městská nemocnice Ostrava (tatana.psenicova@mnof.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?