Z výzkumu „Změny v profesi sestry na počátku nového tisíciletí“ je patrné, že věk sester je významným faktorem při rozhodování se, jakou formu celoživotního vzdělávání si zvolí. Mladší sestry budou dávat pravděpodobně přednost vysokoškolskému studiu, zatímco starší sestry se budou většinou rozhodovat mezi inovačními kurzy, školicími akcemi, odbornými stážemi, odbornými konferencemi, kongresy, sympozii.
Soubor, metodika
Šetření bylo provedeno technikou řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Sběr dat zabezpečil tazatelský aktiv INRES - SONES. Do výzkumu bylo zapojeno 348 tazatelů z celé ČR, kteří byli před zahájením výzkumu podrobně instruováni. Kvantitativní vyhodnocení řízeného rozhovoru na reprezentativním souboru sester jsme doplnili ještě kvalitativní technikou focus groups. Použili jsme ji k zjištění názorů především vedoucích pracovníků (hlavních, vrchních a staničních sester) na danou problematiku.
Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SPSS. Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí2 a dalších testovacích kritérií (podle charakteru znaků). Do výběrového souboru bylo zařazeno v rámci výzkumu celkem 1040 zdravotních sester z celé ČR, vybraných náhodným kvótním výběrem. Jejich složení z hlediska regionu a místa výkonu povolání bylo voleno tak, aby odpovídalo struktuře základního souboru zdravotních sester ČR. Parametry souboru byly konstruovány na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR při Ministerstvu zdravotnictví ČR platných k 31. 12. 2002. Do výběrového souboru zdravotních sester byly podle metodiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR zařazeny tyto kategorie: všeobecné zdravotní sestry, dětské sestry, ženské sestry (porodní asistentky), dietní sestry, rehabilitační sestry a ostatní.
Do výběrového souboru nebyli zařazeni asistenti hygienické služby, zdravotní laboranti, farmaceutičtí laboranti, radiologičtí laboranti ani zubní technici. Za základní ukazatel reprezentativnosti při konstruování výběrového souboru byl vzat počet zdravotních sester v jednotlivých krajích ČR. Kraje byly defi novány na základě administrativního členění platného od 1. 1. 2001. V rámci výzkumu byly osloveny zdravotní sestry ze všech krajů ČR, přičemž jejich zastoupení odpovídá struktuře základního souboru. Lze konstatovat, že odchylka od základního souboru nepřesahuje 0,5 %. Závěry výzkumu jsou reprezentativní pro zdravotní sestry ČR z hlediska jednotlivých krajů (tab. 1). Druhým znakem, u kterého byla sledována reprezentativnost, byl charakter pracoviště, ve kterém zdravotní sestra vykonává svou profesi. Výběrový soubor zdravotních sester se z hlediska místa výkonu profese skládal ze zdravotních sester působících v nemocnicích (fakultních a ostatních), dále v zařízeních ambulantního charakteru a v ostatních zařízeních (lázně, léčebny, domácí péče). Struktura výběrového souboru zdravotních sester podle tohoto členění je uvedena v tabulce 2. Rovněž z tohoto hlediska odpovídá struktura výběrového souboru složení souboru základního (maximální odchylka je 1,0 %), takže výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro zdravotní sestry ČR podle charakteru zařízení, ve kterém vykonávají svou profesi. Ostatní znaky sociodemografi ckého charakteru, které byly v rámci výzkumu u zdravotních sester sledovány, nebyly určeny jako reprezentativní.
Výsledky
Při tvorbě otázky týkající se celoživotního vzdělávání sester jsme vycházeli z vyhlášky č. 423/2004 Sb., která stanoví kreditní systém pro vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, a to v § 2 „Vymezení pojmů“, kde jsou vyjmenovány jednotlivé formy celoživotního vzdělávání a kreditem označené bodové ohodnocení. V rámci výzkumu bylo zjišťováno, jaké formy celoživotního vzdělávání budou pravděpodobně zdravotní sestry upřednostňovat. Otázka zjišťující tuto skutečnost byla položena jako uzavřená a její znění bylo následující: „Povolání zdravotní sestry vyžaduje celoživotní vzdělávání. Jakou formu vzdělávání budete v nastávajícím období pravděpodobně preferovat? (Označte jen jednu možnost, tu, kterou pokládáte za nejdůležitější.) Respondenti měli možnost označit některou z následujících odpovědí: 1 - vysokoškolské studium; 2 -inovační kurzy, školicí akce; 3 - odborné stáže; 4 - odborné konference, kongresy, sympozia; 5 -publikační činnost; 6 - pedagogickou činnost; 7 - vědecko-výzkumnou činnost.
Z analýzy odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že zdravotní sestry z forem celoživotního vzdělávání v následujících letech nejvíce preferují inovační kurzy a školicí akce. Tuto formu označila více než polovina (54,5 %) dotázaných zdravotních sester.
Z jiných forem dalšího vzdělávání jsou preferovány odborné stáže (15,1 %), dále vysokoškolské studium (13,7 %) a odborné konference, kongresy a sympozia (11,9 %). Uvedené formy mají přibližně stejnou míru preferencí.
Jen minimální je zájem zdravotních sester o publikační činnost (4,3 %) a pedagogickou činnost (0,5 %), vědecko-výzkumná činnost jako další forma vzdělávání nebyla zvolena ani v jediném případě.
Z analýz, zpracovaných na základě 2. stupně třídění, vyplývá logická souvislost, že vysokoškolské studium jako další formu přípravy statisticky významně více preferují zdravotní sestry nejnižší věkové skupiny (18-34 let). Faktor věku zřejmě zprostředkovaně působí i prostřednictvím rodinného stavu. Jako statisticky významná byla v této souvislosti testována skutečnost, že svobodné a bezdětné zdravotní sestry významně více preferují vysokoškolské studium, vdané zase inovační kurzy a školicí akce.
Důležitým faktorem pro rozhodování o další formě vzdělávání, ve kterém rovněž zprostředkovaně působí věk, je počet let vykonávání profese zdravotní sestry. Vysokou školu preferují více zdravotní sestry, které tuto profesi vykonávají nejkratší dobu (do 3 let). Odborné konference, kongresy a sympozia jsou více preferovány zdravotními sestrami vykonávajícími profesi 11 - 20 let, inovační kurzy a školicí akce zase více preferují nejzkušenější sestry, které vykonávají profesi 21-30 let.
Více preferují vysokoškolské studium jako další formu přípravy zdravotní sestry, které pracují ve fakultních nemocnicích. Statisticky významné rozdíly mezi zdravotními sestrami působícími ve státních (resortních, obecních) a nestátních zdravotnických zařízeních zjištěny nebyly.
Z analýz provedených na základě 2. stupně třídění tedy vyplývá, že klíčovým faktorem, který má rozhodující vliv na preference dalších forem vzdělávání zdravotních sester, je jejich věk. Platí, že vysokoškolské studium je více preferováno nejmladšími zdravotními sestrami, s rostoucím věkem podpora této formy klesá a roste naopak podpora forem jiných, především inovačních kurzů a školicích akcí.
Jak vyplývá z šetření, věk je významným faktorem při rozhodování o dalším vzdělávání. Lze říci, že sestry ve věku do 34 let (zastupovaly 34,4 % ze struktury výběrového souboru podle věku) jsou první generací, která poznala, že sen o jistotě zaměstnání je mýtus. Uvědomují si nutnost vzdělání, které je klíčem k jejich úspěchu, potřebu fl exibilnosti, nutnost porozumět technice, dobrou informovanost a zaměření se na každodenní práci. Z výsledků výzkumu je až zarážející nezájem sester o vědecko-výzkumnou činnost jako další formu vzdělávání. Lze to vysvětlit tím, že české ošetřovatelství má výzkumnou základnu soustředěnou především na univerzitách a v dalších vzdělávacích institucích, kde se sestry vzdělávají v základech vědecko-výzkumné práce a provádějí drobná šetření v ošetřovatelství. Náš výzkum probíhal v nemocnicích (fakultních a ostatních), dále v zařízeních ambulantního charakteru a v ostatních zařízeních (lázně, léčebny, domácí péče), kde jak je zřejmé, sestry o této formě dalšího vzdělávání zatím neuvažují.
Věková kategorie dotazovaných sester (35-44 let; 24,4 %) má před sebou ještě mnoho let produktivní práce, pokračují ve vyhledávání dalšího vzdělávání, podpor a zdrojů, které potřebují k tomu, aby zůstaly na vrcholu své profese. Tato věková skupina sester se posunuje na pozice, které znamenají kontrolu, zodpovědnost a vedení a jako další formu celoživotního vzdělávání přes polovinu dotazovaných (58,5 %) upřednostňuje inovační kurzy a školicí akce.
Věková kategorie 45-59 let v našem reprezentativním výzkumu byla zastoupena 39,8 % sester. I tato věková skupina v dalším vzdělávání preferovala inovační kurzy a školicí akce (57,5 %) dotazovaných, dále pak odborné stáže (18,4 %) dotazovaných sester. Kvantitativní vyhodnocení řízeného rozhovoru na reprezentativním souboru sester jsme doplnili ještě kvalitativní technikou focus groups. Použili jsme ji k zjištění názorů především vedoucích pracovníků (hlavních, vrchních a staničních sester) na problematiku vzdělávání sester. Na základě těchto rozhovorů lze říci, že tato věková skupina sester se spoléhá na vyzkoušené, přesné a ověřené způsoby práce.
Věří v obětavost, plné nasazení, loajálnost a tvrdou každodenní práci. Změny v ošetřovatelské péči však vnímají často jinak než mladší kolegyně a jsou často skeptické, pokud jde o změny, o jejichž vykonání jsou ve svých organizacích žádány, odmítají tyto změny a nemají často důvěru ve své technické schopnosti. Tyto sestry nashromáždily za svou pracovní kariéru neocenitelné vědomosti, a proto mohou mladším generacím nabídnout mnoho zkušeností a moudrosti. Často se u nich objevuje stereotyp starších osob, které úporně odmítají změny. Někdy nemají důvěru ve své technické schopnosti, ale naopak na základě životních a pracovních zkušeností dovedou naslouchat a pomoci při řešení konfl iktů a problémů.
Závěr
Předmětem diskusí, které se v souvislosti s ošetřovatelstvím vedou, není jen úroveň vzdělání zdravotních sester v podobě jejich přípravy pro náročnou práci v ošetřovatelství, ale též obsah a formy jejich celoživotního vzdělávání, které by jim pomohlo udržet krok s neustále se rozvíjejícím oborem. Z výzkumu je patrné, že věk sester bude v následujících letech významným faktorem při jejich rozhodování se, jakou formu celoživotního vzdělávání si zvolí. Mladší sestry budou volit pravděpodobně vysokoškolské studium, zatímco starší sestry se budou většinou rozhodovat mezi inovačními kurzy, školicími akcemi, odbornými stážemi, odbornými konferencemi, kongresy, sympozii. Bylo by však třeba se blíže zabývat problémem nezájmu sester o vědecko-výzkumnou činnost jako další formu vzdělávání. Na základě tohoto zjištění jsme se rozhodli pro vydání učebnice „Výzkum a ošetřovatelství“. Příspěvek se vztahuje k řešení grantového úkolu IGA MZ ČR č. NR/7960-3, který je realizován za finanční podpory IGA MZ ČR.
| LITERATURA |
| Bláha, I. A.: Sociologie, Academia, Praha, 1968, 433 s. Vyhláška č. 423/2004 Sb., která stanoví kreditní systém pro vydávání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) |
O autorovi: PhDr. Sylva Bártlová, CSc. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno (bartlova@nconzo.cz)