Jde o první významný neúspěch reformy, jíž chtěl prezident zpřístupnit zdravotní péči milionům nepojištěných Američanů. Zákon čelí nebo čelil žalobám v několika státech. Dosud je soudci odmítali, uvedla agentura Reuters.
Soudce Henry Hudson, jehož jmenoval Obamův předchůdce George Bush, vyhověl žalobě státu Virginie. Kongres podle ní přijetím reformy překročil své pravomoci, když přikázal jednotlivcům, aby si pořídili zdravotní pojištění, jinak jim hrozí pokuta. Nařízení nicméně ještě neplatí, podle zákona vstoupí v platnost až v roce 2014.
„Spor se netýká jen regulace pojišťovacího oboru - či tvorby plánu univerzálního zdravotního pojištění -, ale i práva jednotlivce zvolit si, zda se jej bude účastnit,“ uvedl Hudson mimo jiné ve svém dvaačtyřicetistránkovém rozsudku. Agentura Reuters podotýká, že pro Obamovu vládu může být útěchou jen to, že soudce neoznačil reformu za neústavní jako celek.
Lze očekávat, že vláda se proti dnešnímu rozsudku odvolá. Spor by tak mohl skončit až u Nejvyššího soudu Spojených států. Reforma je nicméně trnem v oku republikánům, kteří byli vždy proti ní. Nedávno výrazně posílili v parlamentních volbách, mimo jiné i díky slibu, že udělají všechno pro zrušení nepopulárního zákona.
Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs uvedl, že vláda s rozsudkem nesouhlasí. Zároveň upozornil na to, že jiné soudy reformu podpořily. „Dnes rozhodl soud ve východní části Virginie, 115 mil odtud v západní části Virginie přitom jiný federální soudce 30. listopadu podpořil stejná ustanovení, která dnes soud ve východní části napadl,“ uvedl Gibbs.
Dodal, že podobné soudní spory ohledně klíčových zákonů nejsou nijak výjimečné. Bílý dům podle něj věří, že nakonec u soudů uspěje. Vláda podle Gibbse bude mít v každém případě do roku 2014 dost času problém vyřešit.
Obamovi se reformu podařilo po dlouhém a vyčerpávajícím vnitropolitickém boji prosadit letos na jaře. Hlavní části reformy, jako je například zdravotní pojištění dostupnější pro desítky milionů nepojištěných Američanů, ale vejdou v platnost až za několik let. Prezidentovi se podle průzkumů veřejného mínění nepodařilo přesvědčit Američany o její potřebnosti. Lidé v USA spíše slyší na argumenty republikánů, že jde o nepotřebnou a nákladnou změnu.
Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících deseti let. Za stejné období by ovšem reforma podle nezávislého odhadu měla ušetřit ze státního rozpočtu 138 miliard dolarů a v následující dekádě by úspory měly podle odhadů přesáhnout bilion dolarů. Výdaje by měly směřovat především na podporu rodinám, které si nemohou dovolit platit pojištění.