Oba návrhy podaly pražské soudy na základě komplikované situace matek z Ukrajiny. Jedna si musela zaplatit náklady porodu, druhá má hradit lékařskou péči o dítě. Podle ústavních soudců není neobvyklé ani podezřelé, pokud se úroveň sociálních práv u různých skupin obyvatelstva liší podle těsnosti jejich vazby ke konkrétnímu státu. Je úlohou zákonodárců, aby stanovili vhodný rozsah veřejného zdravotního pojištění a bezplatné péče. Do politické diskuse o rozsahu zdravotního pojištění nechtěl ÚS zasahovat.
„Právo na ochranu zdraví skutečně náleží každému, tedy jak státním občanům, tak každému cizinci, který na našem území je. Ale druhá rovina je právo na bezplatnou zdravotní péči,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Kdo účastníkem veřejného zdravotního pojištění není, má možnost využít komerční pojištění, připomněli soudci v nálezu.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) rozhodnutí ÚS přivítal. „Naprosto souhlasím s verdiktem. Nelze otevřít bránu pro zneužívání českého veřejného zdravotního pojištění cizinci,“ uvedl na twitteru.
Sporná ustanovení zákona vymezují osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění v Česku a stanovují podmínky vzniku a zániku účasti na něm. Konkrétně zákon například říká, že zdravotně pojištěni jsou lidé, kteří mají trvalý pobyt v Česku, a lidé, kteří jej sice nemají, ale pracují pro českého zaměstnavatele. Podle návrhu Městského soudu v Praze zákon bezdůvodně vede k diskriminaci cizinců. Podobný návrh podal také Obvodní soud pro Prahu 6, který před ÚS získal postavení vedlejšího účastníka řízení.
Sedm soudců mělo k včerejšímu nálezu odlišné stanovisko. „Konkrétní zájem na ochraně finančních prostředků státu nelze považovat za natolik závažný, aby mohl ospravedlnit takové omezení finanční dostupnosti zdravotní péče pro děti,“ stojí v odlišném stanovisku podepsaném také předsedou soudu Pavlem Rychetským a místopředsedou Jaroslavem Fenykem.
Městský soud má na stole případ Ukrajinky, která v Česku legálně pobývala a pracovala od roku 2008. Poslední povolení k zaměstnání dostala s platností do 31. ledna 2013. V roce 2012 ovšem otěhotněla a když byla v pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství, povolení k zaměstnání jí vypršelo. Protože přestala být zaměstnancem a neměla na území České republiky trvalý pobyt, zaniklo jí 31. ledna 2013 také zdravotní pojištění.
Dítě se narodilo v březnu 2013. Povolení k trvalému pobytu žena dostala až následně v červnu 2013. V mezičase, kdy porodila, tedy pojištění neměla, přestože několik let před tím řádně platila pojistné. Náklady na péči spjatou s porodem si musela hradit sama.
Obvodní soud řeší případ další Ukrajinky, od které Ústav pro péči o matku a dítě žádá 682.158 korun za zdravotní péči o novorozence. Matka kvůli neúčasti dítěte na veřejném zdravotním pojištění podepsala smlouvu o poskytnutí zdravotní péče. Učinila to v situaci, kdy dítě bylo v ohrožení života.
Oba soudy se nyní ke kauzám musí vrátit. „Nepřísluší nám rozhodnutí ÚS jakkoli komentovat. Vyčkáme na písemné vyhotovení nálezu a samozřejmě ho budeme respektovat,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. ÚS poukázal na to, že situaci dětí cizinců narozených v Česku řešil loni v září Nejvyšší soud. Jeho verdikt by prý teoreticky mohl umožnit justici, aby zmírnila přílišnou tvrdost zákona v podobných situacích.