Podle obžaloby Barnášová v souvislosti s modernizací magnetické rezonance zmanipulovala rozhodování statutárního orgánu společnosti a rozhodování o veřejné zakázce, aby ji získala společnost Philips ČR. Státní zástupkyně Andrea Kalinová uvedla, že žena neučinila žádný krok, aby si ověřila možnost plnění zakázky jinými dodavateli. "Neoprávněně upřednostnila společnost Philips ČR. Společnosti byla zakázka přidělena," řekla Kalinová. Podle ní Barnášová navíc věděla, že magnetická rezonance v nemocnici byla ještě zcela funkční.
Obžalovaná uvedla, že ji od roku 2011 odpovědný primář upozorňoval na problémy magnetické rezonance. Šlo prý například o stále se zhoršující kvalitu snímků nebo špatnou průchodnost přístroje. S tím podle ní souvisely dlouhé čekací doby na vyšetření, což údajně ohrožovalo kvalitu a včasnost léčby. "Byla jsem upozorňována, že se blíží konec životnosti magnetické rezonance. Obnova magnetické rezonance byla navržena přístrojovou komisí a schválena radou Zlínského kraje. Neučinila jsem žádné kroky k obohacení sebe ani nikoho jiného," řekla Barnášová.
Zakázka na modernizaci přístroje byla uzavřena v listopadu 2012. Barnášová se podle obžaloby domlouvala se zaměstnancem společnosti Philips ČR na zadávacích podmínkách i ceně před jejím zadáním. Zakázka byla navíc podle spisu zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, nebyla vypsána otevřená veřejná soutěž. Barnášová uvedla, že tento postup právníci nemocnice schválili jako možný. Podle obžaloby byla přitom zakázka zbytečná, protože nemocnice měla s firmou uzavřenou servisní smlouvu týkající se magnetické rezonance až do roku 2016.
Tehdejší ředitel nemocnice a člen jejího představenstva Bohuslav Škubal uvedl, že modernizace přístroje byla dražší, než kdyby se koupil nový. Ve veřejné zakázce ho prý bylo možné pořídit zhruba za 20 milionů korun. Barnášová podle něj neveřejnou zakázku na modernizaci přístroje tvrdě prosazovala, a to přesto, že ministerstvo zdravotnictví plánovalo dodávku nových magnetických rezonancí po celé republice, což prý vedení nemocnice vědělo. "Magnetická rezonance byla plně funkční, byl zajištěn její servis. Upgrade považuji za vyhozené peníze. Vždycky jsem byl zásadně proti. Čekací doby byly dlouhé kvůli nedostatku personálu," řekl Škubal.
Kvůli podezřelým zakázkám a zkreslování účetnictví v Krajské nemocnici T. Bati (KNTB) podal v roce 2014 trestní oznámení Nadační fond proti korupci. V říjnu 2016 byla v nemocnici policejní razie, loni v dubnu podala státní zástupkyně ve věci na Barnášovou obžalobu. KNTB patřila ve své době k nejzadluženějším nemocnicím v zemi, její závazky dosahovaly zhruba miliardy korun.
Krajská rada v únoru 2017 odvolala předsedu představenstva KNTB Pavla Calábka, důvodem bylo i hospodaření nemocnice. Nahradil jej Radomír Maráček, dřívější ředitel lázní v Karlově Studánce. Čtyři krajské nemocnice nyní vede společné představenstvo, všechny vykazují zisk.
Hlavní líčení bude odpoledne pokračovat výpověďmi dalších svědků. Předseda trestního senátu Pavel Dvorský avizoval, že na závěrečné řeči a rozsudek dnes s největší pravděpodobností nedojde. Hlavní líčení plánuje odročit, termín jeho pokračování však zatím není známý.