Státní zastupitelství je vinilo z pletich při veřejné soutěži a z porušování povinností při správě cizího majetku kvůli údajně předraženým zakázkám na nákup přístrojů a služeb. Soud ale dospěl k názoru, že žalovaný skutek není trestným činem. Rozsudek není pravomocný.
Případ se týká prvních dotací na obnovu zdravotních přístrojů, které v roce 2008 rozděloval Regionální operační program (ROP) Severozápad.
Před soudem stojí pět bývalých i současných manažerů, René Budjač, Miloslav Řehák, Tomáš Indra, Eduard Reichelt a současný ředitel firmy Petr Fiala. Krajská zdravotní je akciovou společností, jejímž jediným vlastníkem je Ústecký kraj. Nikdo z obžalovaných nechtěl rozhodnutí komentovat. „Až po pravomocném rozhodnutí,“ řekl Fiala.
Obžaloba byla rozdělená do dvou částí. První byl nákup přístrojů pro nemocnice v Ústeckém kraji za více než 400 milionů korun, na který Krajská zdravotní získala dotaci z ROP Severozápad. Podle žalobce manažeři stanovili taková kritéria veřejné zakázky, která vedla k účasti jediného soutěžitele, konsorcia firem Hospimed a Puroklima. Společnost si podle obžaloby mohla přístroje vysoutěžit sama, a to o 80 milionů levněji. Postup v zadání jediné zakázky přitom schválil ROP Severozápad. Podle žalobců se nechovali jako řádní hospodáři.
Soud se manažerů zastal. „Podle názoru soudu je jejich jednání třeba hodnotit jako jednání, které bylo prováděno s péčí řádného hospodáře. Podle názoru soudu z jejich rozhodnutí vyplývá, že se snažili dosáhnout co nejnižší ceny, byť prostřednictvím kompletátora a zároveň je zcela zřejmé, že šlo o to, aby nemocnice byly vybaveny jakž takž solidním zdravotnickým vybavením,“ zdůvodnil předseda senátu Martin Mihal.
Kromě toho je státní zástupce vinil z údajně předražené zakázky na poradenství při přípravě dotačních žádostí. Podle žalobce měla každá z nich cenu maximálně 300.000 korun, firma za ně platila miliony. Částky vyšly z veřejných zakázek, Krajská zdravotní přitom pokaždé vybrala nejlevnější nabídku.
„Nebylo nikterak prokázáno, že obžalovaní by znali cenu obvyklou za příslušné služby expertního poradenství. Mám za to, že nemohli vůbec vědět, že svým jednáním mohou způsobit nějakou škodu,“ doplnil Mihal. Znalci, na jejichž posudku obžaloba stála, nebyli podle soudu schopní říct, podle čeho cenu obvyklou stanovili.
Žalobce Jakub Juřica na závěr hlavního líčení obžalobu korigoval jen na porušování povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti. Pro manažery žádal podmíněné tresty a pokuty. Řekl, že u zakázek na poradenství se odvolá. „Tam považuji vinu obžalovaných za prokázanou v plném rozsahu. Ve vztahu k tomuto skutku zcela určitě podáme odvolání. Pokud jde o druhý skutek, počkám si na písemné vyhotovení rozsudku,“ řekl Juřica.
Krajskou zdravotní, která se k trestnímu řízení připojila s nárokem na náhradu škody ve výši 120 milionů, odkázal soud, aby nárok uplatnila v civilním řízení. Mluvčí společnosti Jiří Vondra už dříve ČTK řekl, že Krajská zdravotní se přihlásila z takzvané procesní opatrnosti. Společnost je přesvědčena, že žádná škoda nevznikla.