Podle soudu sice uzavření smlouvy z roku 2006 provázela řada nestandardních okolností, Pečenkovo jednání však nebylo trestným činem. Rozsudek zatím není pravomocný, státní zástupce se proti němu na místě odvolal.
Kauza se týká smlouvy VZP s firmou Proton Therapy Centre Czech z roku 2006. Tento dokument předpokládal uzavření další smlouvy, která by protonovému centru po dobu 15 let garantovala hrazení léčebných výkonů pro 1650 pacientů ročně. Podle obžaloby tak mohla pojišťovně vzniknout miliardová škoda.
„Soud se zabýval otázkou, jaký že neoprávněný prospěch mohl být ze smlouvy získán za situace, kdy smlouvy s protonovým centrem nyní mají uzavřeny všechny pojišťovny v České republice za daleko nevýhodnějších podmínek, než by měla VZP, kdyby byl ten kontrakt uzavřen,“ uvedl předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 3 Radek Mařík. „Obžalovaný svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty trestného činu,“ zdůvodnil verdikt. Podmínky v kontraktu podle něj rozhodně nebyly ekonomicky nevýhodné a způsobilé opatřit někomu prospěch.
Pečenka, kterého do funkce nuceného správce pojišťovny jmenoval jako svého náměstka tehdejší ministr David Rath (tehdy ČSSD), uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí jen několik dní předtím, než v roli správce skončil. Tento postup údajně náležitě neprojednal a dokument hned potvrdil razítkem ministerstva zdravotnictví. Za pokus o zneužití pravomoci mu hrozilo tři až deset let vězení, státní zástupce Pavel Prygl pro něj požadoval nejpřísnější možný podmíněný trest.
Podle Prygla uzavřel Pečenka smlouvu „neoprávněně, nedůvodně a nekoncepčně“ a v úmyslu opatřit protonovému centru značný prospěch. Dostal se prý mimo rámec pravomocí nuceného správce, k uzavírání smluv se zdravotnickými zařízeními totiž nebyl oprávněn. Vědecká rada ministerstva se navíc shodla na tom, že protonová léčba je v ČR vhodná jen pro 200 pacientů ročně. Pečenka podobu smlouvy nekonzultoval s právním oddělením VZP a spolehl se na právníka, kterého platilo protonové centrum.
Lékař Pečenka obžalobu odmítá. Trvá na tom, že jeho záměrem bylo zavést v Česku nejmodernější technologii léčby. Pojišťovna by podle jeho výpočtů ušetřila tři miliardy korun.
VZP na požadavky zakotvené ve smlouvě o smlouvě budoucí odmítla přistoupit. Spor o platnost dokumentu protonové centrum prohrálo, poté začalo ceny pro VZP za jedno záření zvyšovat. Pojišťovna se k trestnímu řízení proti Pečenkovi připojila jako poškozená s nárokem na 1,6 milionu korun za právní zastoupení v soudním sporu s protonovým centrem. Soud ji však dnes odkázal na občanskoprávní řízení.
„Rozsudek je nepravomocný, bereme ho na vědomí, nicméně nic to nemění na dalším postupu VZP při vyjednávání se zástupci protonového centra o případném uzavření smlouvy,“ řekl ČTK mluvčí VZP Oldřich Tichý. Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřovat nebude, uvedla mluvčí Štěpánka Čechová.
„Současná praxe nyní potvrzuje, že smlouva uzavřená v roce 2006 byla nastavena správně a byla výhodná především pro klienty VZP. Správně byl jak předpokládaný počet pacientů, tak i cena za léčbu. Po celém světě se ukazuje, že léčba je účinná a šetrná podle původních předpokladů a i počet vhodných diagnóz se stále rozšiřuje. Zároveň je nesmysl tvrzení, že VZP měla platit miliardu ročně bez ohledu na počet pacientů. Podle smlouvy by VZP hradila jen počet uskutečněných frakcí,“ sdělila ČTK ředitelka protonového centra Iva Taťounová.
Protonová léčba se doporučuje například pro léčení nádorů mozku. Metoda je vysoce přesná a šetrná, podle kritiků však také drahá.