Noční odpočinek lze rozdělit do několika stádií. V čem se liší REM spánek a NREM spánek?

15. 6. 2022 7:30
přidejte názor
Autor: Depositphotos

Stejně jako dýchání nebo třeba potrava je i spánek nedílnou součástí lidského života. Přestože se tento děj může na první pohled zdát souvislý, ve skutečnosti se skládá ze dvou stádií, která se označují jako REM spánek a NREM spánek. Ta se u zdravého člověka v průběhu noci několikrát vystřídají a jejich délka se postupem času mění.

Lidský spánek

Co se dozvíte v článku
  1. Lidský spánek
  2. Spánková stádia
  3. Fáze spánku
  4. NREM spánek
  5. REM spánek
  6. Bdělost
  7. Proměny spánkového cyklu

Spánek lze podle odborníků definovat jako rytmicky se vyskytující stav organizmu, pro který je typická snížená reaktivita na vnější podněty. Kromě toho se pak mezi charakteristické znaky spánku řadí také snížená pohybová aktivita, snížená kognitivní činnost (funkce, pomocí kterých člověk vnímá svět kolem sebe, reaguje, jedná a zvládá plnit různé úkoly) a změny mozkových aktivit.

Jako aktivní děj je spánek přímo řízený strukturami mozkového kmene a v jeho průběhu dochází k řadě změn, které mohou lékaři pozorovat pomocí elektroencefalografie (EEG). Jedná se přitom o jeden ze základních předpokladů pro správné fungování nervové soustavy, který se v cirkadiánním rytmu střídá s bděním.

Ve spánku stráví člověk přibližně 1/3 života. Ačkoliv se však jedná o přirozený stav, velice citlivě reaguje na fyziologické i patologické změny v organismu. K těm fyziologickým patří například těhotenství, zatímco ty patologické zahrnují především duševní, neurologická a somatická onemocnění, jako je třeba epilepsie, deprese či Alzheimerova nemoc. [1, 2, 34]

Spánková stádia

Přestože si to mnozí lidé myslí, spánek ve skutečnosti není uniformní děj, který po celou noc probíhá souvisle. Místo toho rozlišujeme dvě stádia spánku, což je konkrétně spánek REM a spánek NREM. Ta pak společně vytváří takzvanou spánkovou architekturu, přičemž přechody mezi nimi bývají plynulé a jednotlivá stádia na sebe navazují stejně souvisle jako spánek a bdění.

Konkrétně tedy lékaři rozlišují tři různé funkční stavy organismu, kam patří NREM spánek, REM spánek a bdělost. K hodnocení jednotlivých spánkových stádií se pak využívá polysomnografické vyšetření, které může zahrnovat například monitorování pomocí elektroencefalografu (EEG), dále pak elektrookulografu (EOG) a elektromyografu (EMG) svalů brady.

U mladých lidí se noční spánek obvykle skládá z 4–6 alternujících cyklů NREM a REM spánku, které se střídají zhruba v 90minutových intervalech (ale ne všechny jsou stejně dlouhé). S přibývajícím věkem se ovšem charakter spánku často mění. U starších pacientů ubývá hlubokých spánkových stádií a naopak se snižuje práh probuditelnosti, takže přibývají epizody krátkého probouzení.

Je také naprosto normální, že se spánkové cykly v průběhu noci mění. První bývá obvykle nejkratší a trvá zhruba 70–100 minut, zatímco délka následujících se většinou pohybuje v rozmezí 90–120 minut. Navíc se spánkové cykly mohou lišit případ od případu a každou noc mohou být trochu jiné, což souvisí s řadou faktorů, jako jsou nedávné spánkové vzorce nebo věk pacienta. [5, 67]

Fáze spánku

Kromě toho, že hovoříme o dvou typech spánku (NREM a REM spánek), můžeme v rámci těchto stádií rozlišit ještě několik fází, které po sobě následují. Konkrétně pak vypadá jejich schéma následovně:

  • I. fáze NREM spánku (N1) – usínání,
  • II. fáze NREM spánku (N2) – lehký spánek,
  • III. fáze NREM spánku (N3) – hluboký spánek,
  • IV. fáze – REM spánek ®. [8, 9, 10]

NREM spánek

První ze dvou druhů spánku se označuje jako NREM či non-REM spánek, což vychází z anglického pojmenování Non-Rapid Eye Movement. Jak už samotný název napovídá, jedná se tedy o fázi bez rychlého pohybu očí, která u mladého, zdravého člověka většinou tvoří až 75 % spánku. Snění je v tomto momentě spíše výjimečné a intenzita případných prožitků poměrně slabá.

Pro NREM spánek je typická nízká aktivita neuronů. Jelikož bývají veškeré vegetativní funkce organismu utlumené, můžete se někdy setkat také s označením pomalý spánek, spánek s pomalými vlnami nebo synchronní spánek (tento název se pojí se synchronizovanou EEG aktivitou). Během této doby se u člověka regenerují tkáně, posiluje se jeho imunitní systém a zároveň se budují kosti a svaly.

Na základě EEG kritérií se NREM spánek dříve rozděloval do čtyř samostatných fází (I-IV NREM spánek), které přicházejí postupně s prohlubováním spánku. V současné době se již ale hovoří pouze o třech fázích (na základě rozhodnutí Americké akademie spánkové medicíny), přičemž spánek NREM3 a NREM4 se již nerozlišuje. [11, 12, 13]

1. Fáze – NREM1

První fáze, kterou označujeme jako usínání, trvá pouze několik málo minut (zhruba 1–5 minut). Člověk je v tuto chvíli ještě schopný vnímat okolí a případně i reagovat na okolní podněty, ale postupně se zpomaluje jeho tep i dýchání a snižuje se svalové napětí i mozková aktivita (mozkové vlny se zpomalují a jsou produkovány vlny theta s vysokou amplitudou).

Během první spánkové fáze člověk přechází ze stavu bdělosti přes malátnost až k relaxaci, a to jak fyzické, tak i psychické. Tuto situaci doprovází pomalé oční pohyby a mohou se objevit také svalové záškuby, protože se tělo rychle dostává do hypnagogického stavu. První spánkovou fázi nicméně pacient vnímá ještě jako částečné vědomí a obvykle je snadné ho probudit.

2. Fáze – NREM2

Ve druhé fázi spánku označované jako lehký spánek, která trvá zhruba 10–60 minut, je tělo člověka nehybné a celkově uvolněné. Dostává se totiž do utlumeného stavu, kdy pohyby očí zcela mizí a dýchání, srdeční činnost i tělesná teplota se nadále snižují. Jedná se o dobu lehkého spánku, která předchází spánku hlubokému. Dohromady tvoří asi 45–55 % spánku.

Během druhé spánkové fáze se stále zpomaluje také mozková aktivita, ačkoliv se objevují krátké záblesky zvýšené činnosti, což označujeme jako takzvaná spánková vřetena (vlny stoupající a klesající aktivity). Jejich úkolem je odbourat vnější vlivy, jako je například hluk. Čím častěji se pak objevují, tím odolnější je pacientův organismus proti zevním zvukovým vlivům.

3. Fáze – NREM3

Poslední fáze NREM spánku bývá někdy označována také jako hluboký spánek (SWS) nebo delta spánek. Jedná se totiž o nejstabilnější část spánku, kdy se tělo se ještě více uvolní. Zároveň dále klesá tělesná teplota a frekvence dýchání i pacientův puls se zpomalují na nejnižší úroveň. Vzhledem k těmto faktorům může být poměrně těžké člověka během třetí spánkové fáze probudit.

Dostatek hlubokého spánku je potřebný k tomu, aby se pacient druhý den cítil svěže a odpočinutě. Právě v tomto momentě se totiž tělo začíná regenerovat, opravují se tkáně a vytváří se energie k dalšímu fungování. Zároveň se stimuluje růst, posiluje imunitní systém a budují se svaly a kosti. Dochází mimo jiné k vyplavování velkého množství růstového hormonu.

Mozková aktivita je sice během třetí NREM fáze snížená a objevují se vlny delta (vlny o pomalé frekvenci), ale je prokázáno, že hluboký spánek přispívá k bystrému myšlení, kreativitě a paměti. Mozek navíc upevňuje deklarativní vzpomínky, jako jsou obecné znalosti, fakta, statistiky nebo osobní zkušenosti.

Hluboký spánek trvá obvykle 20–40 minut, s blížícím se probuzením se ovšem tato fáze v jednotlivých spánkových cyklech zkracuje a místo toho člověk tráví více času v REM spánku. Kromě toho pak mohou lidé během NREM3 fáze trpět třeba náměsíčností, nočními děsy, mluvením ze spánku nebo nadměrným pocením. Pokud se v tomto momentě probudí, po dobu několika minut mohou být dezorientovaní či omámení. [14, 15, 16, 17, 18]

REM spánek

Co znamená REM spánek? Jedná se o poslední a zároveň nejhlubší část spánku, pro kterou jsou typické rychlé pohyby očí. S tím pak souvisí i název daného spánkového stádia, neboť REM je zkratka anglických slov Rapid Eye Movement. Tato fáze obvykle trvá 10–60 minut a u dospělého tvoří zhruba jednu čtvrtinu nočního spánku (u menších dětí klidně i dvojnásobek).

REM fáze spánku se někdy označuje také jako paradoxní spánek, jelikož se velké množství tělesných aktivit včetně mozkové funkce podobá spíše bdělému stavu než spánku samotnému. Setkat se ovšem můžete i s termíny aktivovaný či rhombencefalický spánek, přičemž poprvé tuto fázi v 50. letech 20. století popsali fyziologové Kleitman a Aserinsky.

Mezi typické znaky REM spánku patří kromě rychlých očních pohybů také ztráta svalového napětí (ale mohou se objevit záškuby), vyplavování některých hormonů a desynchronizovaná aktivita na EEG. Dýchání a frekvence srdeční činnosti bývají u fáze REM spánku rychlejší a nepravidelné a tělesná teplota není příliš regulovaná. U mužů se pak dostavuje také erekce.

Oči pacienta se během REM spánku, který se objevuje zhruba 90 minut po usnutí, pohybují asi 40–60krát za minutu. Kromě toho se často objevují sny, což se může samozřejmě stát i v předchozích spánkových fázích, ale při REM spánku bývají nejživější a nejvíce intenzivní. Naštěstí jsou však svaly dočasně paralyzované, a proto tělo nemůže výrazněji reagovat na živé sny, které pacienti prožívají.

REM spánek lékaři považují za nezbytný pro kognitivní funkce, jako je například učení, paměť nebo kreativita. Také se má za to, že se v tuto chvíli zpracovávají a ukládají emocionální vzpomínky a upevňuje se procedurální a prostorová paměť. V průběhu spánku se pak REM fáze postupně prodlužuje, a to zejména ve druhé polovině noci. Zatímco první REM fáze může trvat pouze několik minut, nejdelší bývá během cyklu těsně před probuzením (klidně až 60 minut). [19, 20, 21, 22, 23]

Bdělost

V tomto případě jde o funkční stav organismu, kdy je člověk schopný přijímat, zpracovávat a uchovávat informace. Kromě toho může také vydávat příkazy výkonným orgánům, vnímá, co se kolem něj děje a na jednotlivé podněty dokáže reagovat. Typické jsou tedy normální senzorické a motorické vztahy s vnějším prostředím, přičemž organismus pacienta bývá při bdění dráždivý a samozřejmě se neobjevují žádné sny. [24, 25, 26]

Proměny spánkového cyklu

Délka jednoho spánkového cyklu se mění v závislosti na různých faktorech, kam se řadí především věk pacienta. Zatímco u novorozenců trvá kolem 50 minut, s přibývajícím věkem se postupně prodlužuje a zhruba od 6 let až do dospělosti se pohybuje okolo 90 minut. V každém životním období nicméně mívá spánek trochu jinou podobu:

  • novorozenci – potřebují zhruba 14–17 hodin spánku, přičemž většinu času tráví v REM fázi, která se u nich kategorizuje jako spánek aktivní, což jim umožňuje časté probouzení kvůli krmení,
  • kojenci – spánkové fáze již odpovídají standardům, spánek (po dobu 12–15 hodin s kratšími zdřímnutími během dne) začíná být více celistvý a rozvíjejí se také různé spací návyky,
  • batolata – spánkové vzorce jsou již v tomto případě plně vyvinuté, průměrná doba spánku se pohybuje kolem 11–14 hodin a děti tráví 25 % spánku v NREM3 fázi a stejnou dobu v REM fázi,
  • předškoláci – u dětí v předškolním věku se potřeba spánku snižuje na 10–13 hodin, přičemž celková doba strávená v NREM3 fázi pořád zůstává poměrně vysoká,
  • školáci – potřebná doba spánku se pohybuje kolem 9–11 hodin a fáze hlubokého spánku (NREM3) stále zabírá asi 20–25 % celkové doby spánku,
  • dospělí lidé – v posteli by měl člověk strávit zhruba 7–9 hodin denně, ale mnozí pacienti prospí méně 6 hodin a jiní zase naopak více než 10 hodin,
  • senioři – potřebná doba spánku zůstává zhruba stejná jako v případě dospělých pacientů, ale snižuje se efektivita spánku a mění se doba, kdy člověk běžně spí (přibývá spánkových epizod během dne). [27, 28, 29, 30]

Zdroje: ispanek.cz, wikiskripta.eu, praktickelekarenstvi.cz, sleepfoundation.org, ninds.nih.gov, verywellhealth.com, healthline.com, ncbi.nlm.nih.gov, my.clevelandclinic.org

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?