Nemocnice Na Bulovce totiž může přijmout jen několik takových pacientů. Zařízení v Těchoníně bylo k těmto účelům nákladně modernizováno v letech 2002 až 2006 a je připraveno na nejrůznější choroby, řekl novinářům ředitel Odboru biologické ochrany Michal Kroča.
„Zabezpečení je takové, aby umožnilo přijetí, léčbu a izolaci pacienta s jakýmkoliv infekčním onemocněním včetně těch nejzávažnějších, mezi než patří i ebola. U ní je výhoda, že se nešíří vzduchem, ale jen přímým kontaktem,“ uvedl Kroča.
Aby se zabránilo úniku infekce do okolí, pracuje nemocnice v podtlakovém režimu. Je vybavena dekontaminačními oplachovými komorami, personál je vybaven přetlakovými obleky. Znečištěný odpad se spaluje v místní spalovně, zařízení je vybaveno záložním zdroji energie, má svůj heliport a disponuje i několika mobilními jednotkami.
Centrum má pro pacienty s vážnými onemocněními 28 lůžek, kapacitu může v případě potřeby až zdvojnásobit, a dalších 100 karanténních lůžek. Pracuje zde 30 zaměstnanců, provádí se výcvik lékařů a specializovaný výzkum.
Kromě vojáků v karanténě po zahraničních misích zde dosud nikdo neležel. „Zatím v České republice nebyl případ, kdy by pacient musel být v Těchoníně hospitalizován,“ řekl Kroča.
V pohraničí byly původní kasárny vybudovány před druhou světovou válkou. Nynější zařízení vzniklo na počátku 70. let jako výzkumné pracoviště pro potřeby tehdejší Varšavské smlouvy kvůli ochraně proti biologickým zbraním. Středisko bylo později modernizováno za 1,8 miliardy korun v reakci na teroristické útoky ze září 2001. Jeho výhodou je odloučenost od více zalidněných oblastí země.
Budoucnost centra je zatím otevřená, uvažovalo se i o jeho zrušení. Jeho provoz vloni přišel na 100 milionů korun, letos by se měly náklady díky úsporám výrazně snížit. O osudu nemocnice musí rozhodnout vláda, podle stanoviska armády by mělo zůstat zachováno.