Specifika psychosociálního přístupu v porodnictví

Porodnictví je jednou z oblastí zdravotnictví, kde prožívání zdravotního stavu je zásadně ovlivněno kvalitou terapeuticko-ošetřovatelských procesů. Uplatňování psychologie v porodnictví úzce souvisí s bio-psycho-sociálním vývojem ženy a s identifikací s ženskou rolí, kterou by si měla správně osvojit. Příspěvek se věnuje problematice psychosociálního přístupu zdravotníků v oblasti porodní a poporodní péče. Úvod Těhotenství a porod jsou fyziologické děje, v jejichž průběhu se mohou vyskytnout různě závažné komplikace. Především porod je velmi ovlivnitelný psychosociálními okolnostmi, které jej mohou zpomalit až zastavit, nebo naopak aktivně podpořit. V komplexní péči by mělo být cílem postihnout somatický, psychický stav ženy, ale i sociální pozadí jejího života. Cílem psychosociální anamnézy je pak vytipovat ženy, které potřebují pomoc psychologa. V lékařské sociologii jsou uváděny dva modely zdravotní péče v těhotenství a při porodu, a to lékařský a porodně-asistentský nebo také sociální. Lékařský model je popisován jako mužský a zaměřený na lékaře. Vyzdvihuje objektivitu, dualismus těla a duše, intervence, lékařské statistiky a vnímá těhotenství a porod jako fyziologický děj vyžadující neustálý lékařský dohled a zásah při sebemenším náznaku patologie. Sociální model je popisován jako ženský, subjektivní, holistický a zaměřený na ženu-pacientku, vyzdvihuje individuální přístup a navíc k lékařskému modelu, jehož cílem je zdravá a živá matka a dítě, usiluje i o us