Podle praktiků šlo jen o dorovnání dluhu, který ministerstvo už v minulosti uznalo. V roce ekonomického růstu a rekordního navýšení výběru pojistného o 15 mld. Kč se pro primární péči nenašlo požadovaných 280 milionů korun a ministerstvo navrhuje stagnaci sazby kapitace a snížení úhrad praktickým lékařům.To považujeme za výsměch. Opakované masivní navyšování úhrad lůžkovému sektoru diskriminuje ambulance a je pravým opakem situace ve vyspělých zemích. Podíl úhrad do primární péče v loňském roce poklesl na 5,5 % a v letošním roce očekáváme další pokles.
Delegáti důrazně odmítají povinné zavedení e-receptu od 1. 1. 2018. Nemáme nic proti elektronizaci zdravotnictví, jak je nám často vytýkáno. Vadí nám současná podoba e-receptu. Stát měl na jeho přípravu 10 let a utratil za něj nesmyslně ½ miliardy korun. Přesto je výsledek takový, že e-recept neumí nic z toho, co měl umět. Nepřináší nic pacientům a díky své extrémní uživatelské nevstřícnosti komplikuje život lékařům. Stát tuto blamáž chce maskovat tím, že pod pokutou dvou milionů korun násilně tlačí povinné zavedení tohoto nedodělaného a neodzkoušeného produktu. Starší kolegy tak vyhání z ordinací přesto, že by ještě mohli několik let pracovat a nemáme je v současné době kým nahradit. Podle našich informací kvůli e-receptu skončí více než 100 našich kolegů, což znamená, že kolem 200 000 pacientů ztratí svého praktického lékaře. Požadujeme odložení povinného e-receptu, dokud stát nezajistí jeho 100% fungování včetně plné funkce lékového záznamu, možnosti předpisu opiátů na e-recept a zlepšení uživatelské vstřícnosti pro lékaře, které předpokládá zavedení jednotného certifikátu zdravotnického pracovníka. Do té doby nechť je umožněn duální systém, který připouští používání e-receptu a papírového receptu současně. Varujeme před tím, že pokud nedojde k odložení povinnosti, nastane v lednu 2018 obrovský chaos, který ohrozí pacienty.
Vzhledem k důvodnému podezření, že v souvislosti s administrací e-receptu SÚKL a některé nemocnice neoprávněně nakládají s osobními údaji lékařů, podá SPL ČR podnět k Úřadu na ochranu osobních údajů.
Pět za sebou jdoucích ministrů přišlo z vedení velkých fakultních nemocnic a totéž platí o jejich náměstcích. Na ministerstvu nesedí nikdo, kdo by rozuměl ambulantnímu sektoru a především problematice primární péče. Ta je přitom základním kamenem každého zdravotního systému a její kvalita a dostupnost určuje kvalitu celého zdravotnictví. Všude ve vyspělých zemích to vědí, proto o ni pečují a rozvíjejí ji. V ČR nikoliv. To je důvodem hluboké krize primární péče, která už se naplno projevuje nedostatkem praktických lékařů. Nikdy v minulosti nedocházelo k tak početnému zániku praxí, přesto ministerstvo ústy svého náměstka vzkazuje, že segment praktických lékařů je stabilizovaný. Příznačné je, že se za této situace ministr i jeho náměstek odmítli setkání v Milovech zúčastnit a nedelegovali ani svého zástupce. Je deset minut po dvanácté. Pokud se okamžitě zásadním způsobem nezmění přístup vedení resortu k ambulantnímu sektoru, budou mít lidé v nejbližších letech problém najít praktického lékaře.
Požadujeme, aby se problematikou primární péče a jejím rozvojem urychleně začala zabývat vláda. Chceme, aby byla zřízena funkce náměstka ministra zdravotnictví pro ambulantní sektor. Podmínkou je jeho hluboká znalost této problematiky.
Delegáti jednoznačně podpořili protestní akci KSL, do které se zapojilo na 12 000 ambulantních lékařů a vyzývají všechny členy SPL k jednodennímu protestnímu uzavření ordinací dne 18. 10. 2017. Žádáme naše pacienty o pochopení a podporu akce, ve které jde o zachování dostupnosti péče praktických lékařů.
Zavíráme nyní na jeden den, abychom nemuseli příště zavřít navždy.
poznámka