Cílem tohoto setkání byla především prezentace současných výsledků horizontálního propojení lékařských a technických věd. Výstupem do budoucna by měly být náměty pro užší spolupráci na poli společných výzkumných projektů.
Akademické konsorcium, které spojuje dvě reprezentativní organizace - Inženýrskou akademii ČR (IA ČR) a Českou lékařskou akademii (ČLA) -, má za sebou prvních pět let činnosti (bylo založeno v roce 2009). Letošní pracovní konferenci je tedy možno považovat i za určité bilanční setkání, podložené už řadou společných aktivit. Iniciátory a moderátory akce byli prof. Ing. Petr Zuna, CSc. (viceprezident IA ČR), a prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. (prezident ČLA).
Program celodenní konference byl široký svým záběrem - od endoprotetiky přes možnosti 3D tisku v modelování biologického materiálu a využívání nanotechnologií (nanovlákenné náhrady v oblasti regenerativní medicíny) i nových elektrotechnických postupů při medicínských výzkumech (např. světově unikátní, v Čechách ale stále nedoceněný telemedicínský program ITAREPS, určený pro redukci počtu relapsů u pacientů se schizofrenií, nebo farmakokinetický software pro farmakoterapii i výuku farmakokinetiky) až po hledání nových technologií pro seniory, které by přispěly k důstojnému a bezpečnému stárnutí v domácím prostředí (senzory fyziologických procesů bezdrátově komunikující s mobilními technologiemi).
Nebýt zemí „montoven“
Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., ve svém úvodním vystoupení upozornil na to, že zdravotnický výzkum u nás má v mnoha parametrech již evropskou úroveň, výroba zdravotnické techniky a technologií, včetně biotechnologií, je však v současné době v ČR velmi limitovaná, dominuje automobilový a strojírenský průmysl. Podle „Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR“ je celkový podíl high-tech odvětví zpracovatelského průmyslu na přidané hodnotě v dané oblasti velmi nízký. Významné postavení v podnikovém výzkumu mají firmy pod zahraniční kontrolou, ty ovšem nakupují výzkum a vývoj převážně od svých mateřských společností.
Současně ale autor sdělení vyzdvihl i několik čestných výjimek, které v tuzemsku představují středně velké firmy, jako jsou Linet, s. r. o., BMT Medical Technology, s. r. o., Farmak, a. s., Bioveta, a. s., Medin, a. s., nebo menší firmy jako UJP Praha,a. s., Beznoska, a. s., Contipro Pharma, a. s., Exbio Praha, a. s., či Cheirón, a. s. Zcela specifické postavení v této oblasti pak zaujímá firma Sotio, a. s., vyvíjející nové léčivé přípravky zaměřené na léčbu nádorových a autoimunitních onemocnění, financovaná skupinou PPF Petra Kellnera, a Bioinova, s. r. o., zaměřená na moderní regenerativní medicínu. K nejbližším úkolům proto podle profesora Syky patří vytvoření příznivých podmínek pro zásadní revitalizaci českého průmyslu zdravotnických technologií a biotechnologií tak, aby se české firmy v tomto oboru staly významnými hráči ve světovém měřítku, aby byl využit značný intelektuální a inovační potenciál, který tato země má, a aby tak došlo k diverzifikaci jednostranně zaměřeného českého průmyslu.
Nejen fascinující objev, brzy i nezbytnost
Z biotechnologií pro 21. století zaujímá v medicíně jistě specifický prostor možnost modelování biologického materiálu. Existuje pro to několik zásadních důvodů - lze ji využít v lékařství (zejména v oblasti rekonstrukční chirurgie), ale také pro výukové účely při vytváření přesných replik lidského těla.
O možnostech použití této technologie při různých protézových náhradách v těle pacienta podrobně referovali prof. MUDr. Rastislav Druga, DrSc. (Anatomický ústav 2. LF UK v Praze), a Ing. Jan Homola. Přednášející demonstrovali řadu příkladů konkrétního využití, která sice zatím nejsou běžnou praxí, ale ani příliš vzdálenou budoucností - vytvoření sádry jako pavoučí síť na míru, skenování ústní dutiny pro potřeby protetiky, náhrada horní a dolní čelisti nebo části pánevní kosti (laserem upravený model z titanového prášku). I u trubicovitých orgánů byly zaznamenány první úspěchy. Jednalo se o náhradu stenotické průdušnice, kdy se po několika letech implantát rozpustil a byl nahrazen chrupavčitou tkání. Byl zaznamenán i růst regenerovaného epitelu, přičemž řasinky neprokazovaly žádné morfologické odlišnosti. Ve Spojených státech amerických je touto cestou řešena vrozená aplazie trachey. Publikovány již byly i úspěšné pokusy při tisku lidské žíly.
Výzvou zůstává 3D tisk ušního boltce. Zde se integrovaly a pomnožily chondrocyty a buňky tukové tkáně, ale problém stále představuje vytvoření kožního krytu a zajištění cévního zásobení. Zatím vzdáleným cílem je tisk celých orgánů (dosud byla vytvořena miniatura funkčních ledvin a jater, které si udržely životnost několik měsíců).
Z výukového hlediska představuje tato nová technologie neocenitelný přínos pro získávání vzácného osteologického materiálu (kostnice už přestaly být z etických důvodů jeho zdrojem a také získávání z pitev je velmi komplikovaným procesem), který je k nerozeznání od originálního skeletu.
Jak uvedl prof. Druga, „pokud bude možné využít 3D techniku k běžnému vytváření orgánů nebo jejich částí, nebudou náhrady orgánů omezeny pouze na získávání z mrtvých těl, ekonomika ušetří nesmírné prostředky a ,náhradní orgán‘ bude mnohem dostupnější“.
Nejrozsáhlejší databáze na světě
Příkladem velmi sofistikovaného systému, který je původním českým produktem se zahraniční účastí, je MwPharm. Jeho vývoj a současné možnosti představili na konferenci prof. MUDr. Miloslav Kršiak, DrSc. (Ústav farmakologie 3. LF UK v Praze), a Ing. Jiří Potůček, CSc. (Fakulta biomedicínckého inženýrství ČVUT v Praze, Mediware).
Farmakokinetický software MwPharm je určen pro stanovení správné dávky některých léčiv u konkrétních pacientů, a to zejména v případech, kdy farmakoterapie nepůsobí nebo je spojena s toxicitou. Slouží i pro výuku studentů medicíny a farmacie, kteří tak mohou lépe pochopit, jak se mění koncentrace léčiv v těle při různém dávkování nebo při onemocnění ledvin či jater.
Pro praktické lékaře a lékárníky byla už vyvinuta i jednodušší verze MWPharm-Kalkulátor, sloužící k redukci obvyklé dávky při renálním nebo jaterním selhání. Zahrnuje také interakce současně podávaných léčiv i vliv genetických polymorfismů na úpravu jejich dávky.
Databáze je průběžně doplňována o nová léčiva a aktualizována. Jak uvedl prof. Kršiak, v letech 2011-2014 se podařilo tuto databázi doplnit o soubory farmakokinetických dat u 125 léčiv, a to právě díky součinnosti pracovníků lékařských a technických vysokých škol s firmou Mediware, a. s., a podpoře ministerstva průmyslu a obchodu. Proto může mít software Mediware v současnosti nejrozsáhlejší farmakokinetickou databázi na světě, což dále zvýší jeho využitelnost a konkurenceschopnost. 27.- 29. listopadu 2014 proběhne v Mariánských Lázních pod názvem „Současný stav a perspektivy regenerativní medicíny“ VII. kongres České lékařské akademie, který bude ve svém programovém zaměření dále rozvíjet téma technologických možností v oblasti léčby stárnoucí populace.
Profesor Petr Zuna
Profesor Richard Rokyta
Svou přítomností konferenci podpořil i rektor ČVUT, profesor Petr Konvalinka.