Neúčinný zákon předpokládá, že úrazové pojištění by zajišťovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pojistné by vybírala jako odvody ze mzdy. Lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání by pak hradila rentu. Shoda na tomto modelu mezi politiky, odbory a zástupci podniků ale nepanovala. Nyní se zaměstnavatelé pojišťují u dvou komerčních pojišťoven - České a Kooperativy, případné odškodné se pak platí z tohoto pojištění.
Zrušení normy by mělo dát prostor k přípravě nového systému. Ministerstvo práce doporučuje, aby úrazové pojištění kvůli pracovním úrazům a nemocem z povolání měla v budoucnu na starosti ČSSZ. Ve hře jsou ještě další tři varianty - vedle ČSSZ je to více komerčních pojišťoven, zdravotní pojišťovny či nová veřejná úrazová pojišťovna.
Sociální výbor prosadil do normy pasáž, podle které by měl stát hradit na základě dohody v tripartitě náklady, které vynaloží odbory a zaměstnavatelé na vyjednávání na republikové a krajské úrovni. Organizace odborů a zaměstnavatelů budou na návrh Pavlíny Nytrová (ČSSD) ze zákona veřejně prospěšné právnické osoby.
Sněmovna naopak neschválila návrhy Davida Kasala (ANO) a Leoše Hegera (TOP 09 a Starostové) na obnovu možnosti stanovovat smluvní platy v příspěvkových organizacích, nebo alespoň ve zdravotnických zařízeních. Radka Maxová (ANO) neuspěla s požadavky na úpravu stanovování státních příspěvků pro odbory na kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na snížení sankce za pozdní hrazení úrazového pojištění.
Poslanci nepřijali ani návrh Zbyňka Stanjury (ODS), podle kterých by kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci měla zůstat jen úřadu inspekce práce. Odbory by z ní byly vyřazeny, případně by aspoň na tuto činnost nedostávaly peníze od státu. Ušetřilo by se podle něho asi 40 milionů korun ročně. Na plénu neuspěl ani Simeon Karamazov (ODS), jenž chtěl až na výjimky zbavit zaměstnavatele odpovědnosti za případné škody na vozidlech zaměstnanců, když parkují v areálech firem.