Pravidla navíc předloha, kterou připravilo ministerstvo práce, slaďuje s občanským zákoníkem.
Sporný zákon o úrazovém pojištění začal platit už v roce 2006, zatím stále ale ještě není účinný. Jeho účinnost se už čtyřikrát odkládala. Naposledy se termín odsouval letos, a to na rok 2017.
„Novela definitivně řeší osud zákona o úrazovém pojištění, který za osm let své platnosti nepřesvědčil o své životaschopnosti,“ uvádí ministerstvo práce v podkladech pro vládu.
Podle odkládaného zákona by úrazové pojištění měla zajišťovat Česká správa sociálního zabezpečení. Pojistné by vybírala jako odvody ze mzdy. Lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání by pak hradila rentu. Shoda na tomto modelu mezi politiky, odbory a zástupci podniků ale nepanovala. Nyní se zaměstnavatelé pojišťují u dvou komerčních pojišťoven - České a Kooperativy, případné odškodné se pak platí z tohoto pojištění.
Zrušení normy by mělo dát podle politiků prostor k přípravě nového systému. Mluví se zatím o třech variantách. Nově by například mohly úrazové pojištění místo dvou nabízet všechny komerční pojišťovny, fungovalo by to podobně jako povinné ručení u vozidel. Druhou možností je placení pojistného do jediné veřejné pojišťovny. Ve hře by mohl být i systém dávek.
Česko má od roku 2007 nový zákoník práce. V tu dobu už zákon o úrazovém pojištění platil, takže se do kodexu odškodňování nedostalo. Bylo jen v přechodných ustanoveních. Nyní se má do zákoníku vrátit. Výši náhrad by měl stanovit kabinet svým nařízením. Měla by být aspoň taková, jakou určují soudy. Hodnota bodů, jimiž se újma hodnotí, by se měla zvednout ze 120 na 250 korun. Stanovené náhrady by se také měly nejspíš každý rok valorizovat.
Vláda by měla stanovit i minimální odškodné. Nárok na peníze pro pozůstalé by nově měli mít také registrovaní partneři či partnerky, jejichž protějšek v práci zahynul. Jednorázová částka činí 240.000 korun.