Sport a etika se občas nesnášejí

Největší bolestínci jsou atleti, uprostřed jsou fotbalisté a nejtvrdší jsou

hokejisté, říká Petr Krejčí, který více než 25 let pečuje o vrcholové sportovce

P

ředpokládám, že jako sportovní lékař máte pozitivní vztah k aktivnímu sportování.

Už jako dorostenec z malého města jsem dělal moře sportů. Kluci na vesnicích mají ke spor-tování vždycky blízko, dělají i šest nebo sedm sportů. Závodně jsem se věnoval atletice, dostal jsem se do dorosteneckého národního mužstva a posléze i do seniorského mužstva v běhu na 800 metrů. V letech 1973 až 1975 jsem byl členem národ-ního mužstva, dokonce jsem jednou běžel půlku proti Francii. Dodnes můj osobní rekord patří mezi dvacet nejlepších u nás. Ke sportovní medicíně jsem se dostal právě proto, že jsem sport provozoval na vysoké úrovni.

Byl obor tělovýchovného lékařství vaší vysněnou oblastí medicíny?

V mládí jsem vůbec o existenci tohoto oboru nevěděl. Později jsem studoval v Hradci Králové na vojenské akademii a praxi jsem získával na chirurgické klinice. Jako každý medik jsem měl představu, že budu dělat ortopedii a chirurgii a bude