Podle předsedy České společnosti hyperbarické a letecké medicíny (ČSHLM) MUDr. Michala Hájka je problémem nerovnoměrné rozmístění komor v zemi a zejména pak jejich velikost. Více než polovinu tvoří zařízení jednoči dvoumístná.
Léčbu v hyperbarické komoře potřebuje například potápěč, který se příliš rychle vynoří z velké hloubky v jeho organismu dojde k projevům dekompresního onemocnění. Nebo člověk s otravou oxidem uhelnatým, která zaujímá podle doktora Hájka první místo mezi náhodnými otravami v Evropě i Severní Americe a její oběti jsou odváženy do hyperbarické komory.
Hyperbaroxie má podle jeho slov vztah k mnoha medicínským oborům, např. onkologii. Ostravská hyperbarická komora spolupracuje s Dětskou hemato-onkologickou klinikou FN Brno, v posledních deseti letech zde bylo léčeno více než 30 dětí pro komplikace onkologické léčby.
„Hyperbaroxie je ale jako každá jiná léčba. Mělo by se na ni pohlížet jako na racionální terapii v jistých klinických situacích, nikoli jako na zázračný lék. Výsledky a účinky by se neměly ani přeceňovat, ani podceňovat,“ uzavírá Michal Hájek.
Doktor Hájek se zmiňuje o dalším problému. Spádovost ostravské hyperbarické „VZP se při schvalování nové úpravy v oblasti plateb hyperbarické oxygenoterapie zdržela hlasování, protože za nucené správy platilo obecné nařízení, podle nějž měla VZP hlasovat proti nebo se zdržet, pokud výsledkem přijatých změn nebudou jednoznačné úspory,“ říká Tereza Květoňová z tiskového oddělení VZP, která zatím neshledává rozšiřování jejich sítě jako akutně potřebné.
Martin Ježek, Zdravotnictví a medicína
Více se dočtete v aktuálním vydání Zdravotnictví a medicína (č. 40/2007) nebo ZDE Stačí jediná hyperbarická komora na Moravě?
