„Pokud si lidé čistí zuby tak, jak mají, zuby se jim nezkazí. Ano, jsou onemocnění, která člověk prevencí neovlivní, ale to jsou výjimky. Neobstojí ani výmluvy, že někdo má zuby špatné z 'dědičných' důvodů a kvůli rodinnným dispozicím,“ řekl Jakub Suchánek ze stomatologické kliniky hradecké lékařské fakulty.
Zubnímu kazu lze podle expertů v naprosté většině případů předcházet pečlivou ústní hygienou a dodržováním správných stravovacích návyků. „Pouze malou část kazů lze přičíst onemocněním a vývojovým defektům,“ tvrdí unisono zubaři.
„Pod toto stanovisko se sám podepíšu,“ přisvědčil jaroměřský zubař Karel Kalfus.
„Nejsme socialistické zdravotnictví. Lidé si dodnes myslí, že by měli mít všechno zadarmo a opomíjejí prevenci.
Chodí si na prohlídky, kdy si vzpomenou, někteří jednou za pět let a pak se diví, kolik mají kazů. Nemluvím o tom, že kartáček berou do ruky obden. Prevence je v moderní medicíně priorita číslo jedna,“ poznamenala nejmenovaná zubařka z Chrudimě.
Za plombu nyní platí pojišťovny zubařům 220 korun, ta však stojí skoro dvakrát tolik a doplácejí tak na ni. Velká část pacientů a s nimi vedení Věcí veřejných se však ve vládní koalici postavilo proti vyřazení amalgámových plomb z úhrad zdravotního pojištění, jak chtěl ministr zdravotnictví Leoš Heger.
„Pacient má nárok na standard. Já opravdu nevím, co jiného by mělo být standardem, než amalgámová plomba u zubního kazu,“ řekl ČTK zdravotní expert Věcí veřejných a hradecký poslanec Jiří Štětina. A dodal, že pokud zubaři vypovědí smlouvy s pojišťovnami, jak kvůli nízkým úhradám za plomby nyní vyhrožují, je to jejich věc.
Panují i obavy, že pokud bude i základní péče o zuby v ordinacích zpoplatněna, lidé přestanou k zubařům chodit úplně a bude to mít katastrofální důsledky pro jejich zdraví.