„Nedostatek informací o místě pobytu a lhostejný přístup ke zdravotním rizikům se mohou stát cestovateli osudným,“ řekl.
Ze studie očkovacích center vyplynulo, že výskyt zdravotních problémů u cestovatelů je v cizině poměrně častý. Nejrizikovější jsou individuální cesty s improvizovaným stravováním v pouličních restauracích a poznávací formy zájezdu, kdy cestovatel často mění ubytování i stravování.
K nákaze dojde obvykle v prvních dnech po příjezdu, proto by cestovatelé měli zpočátku být opatrnější a zkoušet místní specialisty až časem. Pokud budou mít potíže, objeví se až po návratu domů.
„Základem prevence je očkování, pro Asii je bez výjimky nutná vakcinace proti virové hepatitidě A a B. Mimo Japonsko, Jižní Koreu a Singapur pak také proti břišnímu tyfu,“ doporučil Maďar. Při plánovaném pobytu v přírodě je podle něj vhodné očkování také proti vzteklině.
„Očkování by nemělo být nadstandardem, ale samozřejmostí,“ zdůraznil odborník. K přesnému posouzení musí znát očkující lékař zdravotní stav cestovatele, jeho předchozí očkování, přesné místo pobytu v cizině, způsob stravování, plánované výlety, délku a charakter pobytu. Specialista pak doporučí a předepíše antimalarika, poradí probiotika pro prevenci průjmu, rehydratační roztoky a repelenty.
Ze studie očkovacích center vyplynulo, že zdravotní problémy mělo 39 procent cestovatelů, v 70 procentech trávicí, častěji na začátku pobytu. Až 61 procent lidí s obtížemi bylo na poznávacím zájezdu.
Nejvíc zdravotních obtíží měli lidé v Indii (16 procent), Nepálu (11 procent), v Peru a Thajsku (po osmi procentech). Z žen s potížemi 66 procent trpělo průjmem, z mužů s potížemi mělo průjem 73 procent. V pořadí četnosti u žen byly průjem, zvracení, vyrážka, horečka a úraz, u mužů průjem, zvracení, vyrážka, horečka, zimnice a úraz.