Sebeobrana lékařů
Společné stanovisko lékařů k reformním záměrům ministra zdravotnictví
1) Signatáři nemohou souhlasit s připravovanou reformou, která posiluje pozici zdravotních pojišťoven na úkor pacientů (řízená péče) i lékařů (smluvní nejistota, omezení autonomie lékaře v rozhodování o dg. a th. postupech).
2) Signatáři nesouhlasí s tím, aby byla zpochybňována nabytá práva soukromých lékařů tím, že budou nuceni absolvovat proces přeregistrace svých zdravotnických zařízení.
3) Signatáři nesouhlasí s tím, aby zdravotní pojišťovny získaly právo finančními pokutami trestat zdravotnická zařízení, tedy své smluvní partnery.
4) Signatáři nesouhlasí s tím, aby o síti zdravotnických zařízení rozhodovaly zdravotní pojišťovny. Naopak požadujeme závaznost výsledků výběrových řízení konaných před uzavíráním smluv pro zdravotní pojišťovny a zároveň přesnější definování členů výběrových komisí tak, aby byl vyloučen střet zájmů.
5) Signatáři zásadně nesouhlasí s tím, aby zdravotní pojišťovny mohly bez udání důvodu vypovídat smlouvy zdravotnickým zařízením včetně soukromých lékařů. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje výpovědní lhůty tři roky pro ambulantní a pět let pro lůžková zdravotnická zařízení. Realizace tohoto návrhu by znehodnotila soukromé lékařské praxe a uvrhla tisíce soukromých lékařů do existenční nejistoty a područí zdravotních pojišťoven.
6) Signatáři nesouhlasí s tím, aby zdravotní pojišťovny měly právo zřizovat svá vlastní zdravotnická zařízení. Toto považujeme za závažné porušení pravidel férové hospodářské soutěže. Trváme naopak na důsledném oddělení zdravotních pojišťoven od zdravotnických zařízení.
7) Signatáři nemohou souhlasit s tím, aby zdravotnická zařízení soutěžila cenou svých služeb pro zdravotní pojišťovny. Vedle rizika snižování kvality zdravotní péče by došlo k ekonomické likvidaci řady soukromých lékařů, kteří by nemohli konkurovat nemocnicím nebo zdravotnickým řetězcům, které mají nadstandardní vztahy se zdravotními pojišťovnami.
8) Pokud by měly být regulační poplatky příjmem zdravotních pojišťoven, pak signatáři nesouhlasí s tím, aby je vybírali lékaři.
9) Zavedení vysokého (200,- Kč) poplatku v případě vyhledání ošetření ambulantním specialistou bez doporučení praktického lékaře nesmyslně omezuje práva pacientů a zvyšuje počet zbytečných návštěv pacienta u praktického lékaře.
10) Signatáři nesouhlasí s tím, aby praktičtí lékaři měli povinnost 24hodinové péče o své pacienty. LSPP je třeba zajišťovat na bázi dobrovolnosti s využitím tržních mechanismů nabídky a poptávky.
11) Signatáři nesouhlasí se zaváděním tzv. generické preskripce.
12) Signatáři postrádají v legislativním plánu Ministerstva zdravotnictví vytvoření zákona o stanovení cen a úhrad léků a zdravotnických prostředků. Tento zákon by měl být prioritou vlády rozpočtové odpovědnosti, neboť na rozdíl např. od zákona o zdravotnických službách tento zákon může uspořit miliardy korun.
Toto je pouze minimální výčet zásadních připomínek k tzv. reformě zdravotnictví předkládané ministrem Hegerem. Uspokojivě totiž stále není vyřešeno ani specializační vzdělávání lékařů ani finanční zabezpečení zvýšení platů lékařů a dalších zdravotníků garantované Vládou ČR od ledna 2012.
Signatáři vyzývají ministra zdravotnictví a Vládu ČR, aby při přípravě reformních zákonů respektovali názory odborníků a lékařských organizací, které toto společné prohlášení podepsaly.
V Praze 3. května 2011
Česká lékařská komora, Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Sdružení ambulantních specialistů, Mladí lékaři o.s., Sdružení privátních ambulantních chirurgů, Sdružení privátních očních lékařů, Privalab, Sdružení ambulantních internistů, Sdružení ambulantních ortopedů, Občanské sdružení ambulantních diabetologů, Sdružení smluvních pneumoftizeologů
Zdroj: ČLK