Fakultní nemocnice a rezortní ústavy mají za povinnost kromě běžné zdravotnické činnosti se věnovat vzdělávání a výzkumu a zavádět a rozvíjet specializované léčebné programy. Proto ve fakultních nemocnicích a rezortních ústavech většinou pracují specialisté, kteří školí ostatní lékaře a podílejí se na jejich kvalifikačním vzdělávání; zavádějí nové metody léčby nemocných do klinické praxe, jsou experty ve specifických činnostech a řeší náročné vědecké projekty.
Ne zcela pochopitelně se některá media zaměřují na účast lékařů přímo řízených organizací na odborných kongresech a pro tuto účast používají označení „kongresová turistika“ s cílem jejich diskreditace před laickou veřejností.
Souhlasíme s tím, že účast na kongresech má být výhradně odborná. Je věcí firemní etiky a pracovního řádu zaměstnavatele, aby jiná než odborná aktivita nebyla podporována. Kritiku v tomto směru považujeme za správnou.
Na druhou stranu se důrazně ohrazujeme proti tomu, aby za kongresovou turistiku byla považována účast lékaře-odborníka, který zde získává nejnovější informace, vyměňuje si zkušenosti s kolegy ze zahraničí a především prezentuje výsledky své vědecké práce. K těmto a k žádným jiným účelům kongresy slouží.
Na prestižních zahraničních kongresech je přijímána k prezentaci jen malá část prací, a pokud jsou zde naši lékaři zastoupeni, je to velké mezinárodní ocenění. V řadě oborů jsou naši lékaři členy výborů evropských či jiných mezinárodních (světových) asociací. Tato role je vysoce prestižní, ani ne tak pro ně samotné, ale pro prezentaci české medicíny v zahraničí.
Česká nefrologická společnost dokázala po 31 letech, aby se Česká republika letos v červnu stala pořadatelskou zemí Evropského kongresu nefrologů (ERA-EDTA). Je paradoxem, že účast nefrologů ze zahraničí je bezproblémová (očekává se jich 8 000), zatímco účast českých nefrologů z přímo řízených institucí může být absurdně považována za kongresovou turistiku, bude-li přímo podpořena sponzorsky farmaceutickými firmami.
Na mezinárodní kongresy cestují lékaři z celého světa, a to zcela běžně s podporou firem. Bez této podpory by pořádání kongresů ani nebylo možné.
V civilizovaném světě jsou nastavena etická pravidla podpory účasti ze strany firem. Firemní podpora je zcela legitimní, a to mimo jiné proto, že jinak by účast odborníků nebyla možná. Prostředky poskytnuté grantovými agenturami mohou zajistit omezenou účast na kongresech těm vědecky orientovaným lékařům, kteří úspěšně řeší výzkumné úlohy. N
emocniční či fakultní prostředky využitelné tímto směrem prakticky neexistují a jistě si nelze představit fakt, že by byla účast na kongresech hrazena z prostředků získaných ze zdravotního pojištění.
V neposlední řadě zmiňujeme i to, že kongresy lékaři nejen navštěvují, ale sami i pořádají. Věnují tomu nejen často až extrémní čas, ale i svou invenci, nápady, nasazení. Je v zájmu celé společnosti a především pacientů, aby lékaři poskytovali svým pacientům co nejkvalitnější a nejodbornější péči.
Aby se lékař stal odborníkem a svou kvalifikaci si udržel a rozvíjel, bez účasti na odborných aktivitách se neobejde. Společnost by místo odsuzování cest lékařů na kongresy měla stanovit přesná pravidla podpory (nikoliv restrikce) a následně tuto podporu aktivně realizovat.
Česká lékařská společnosti Jana Evangelisty Purkyně se k situaci, kdy se lékař ocitá v neřešitelné situaci (rozpor mezi nároky oboru a nutností se vzdělávat a přitom omezený až nulový prostor pro realizaci cesty za tímto vzděláním) vyjádřila svým stanoviskem ze dne 16. 5. 2011 Česká nefrologická společnost se k němu tímto připojuje.
Za výbor ČNS:
Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., předseda ČNS
Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., 1. místopředseda ČNS
Doc. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., 2. místopředseda ČNS
Prof. MUDr. Sylvie Dusilová-Sulková, DrSc., vědecký sekretář ČNS