Automatické změny plateb státu za děti, důchodce, nezaměstnané nebo vězně do systému veřejného zdravotního pojištění by podle zdůvodnění přinesly průhledný a předvídatelný vývoj výše pojistného. Účinnost předlohy navrhli poslanci KSČM od roku 2020. Konkrétní rozpočtové dopady neuvedli.
Po připomínkovém řízení je nyní obdobný návrh ministerstva zdravotnictví, podle kterého by se pojistné za státní pojištěnce počítalo od roku 2021 rovněž ze čtvrtiny průměrné mzdy. Změna by podle podkladů stála stát v prvním roce stát 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc. Proti tomuto návrhu se postavilo ministerstvo financí. Platby stanovené navrhovaným mechanismem pokládá za dlouhodobě neudržitelné, existuje podle něj riziko výrazného zvýšení tlaku na výdaje státního rozpočtu. K předloze poslanců KSČM se kabinet postavil neutrálně.
Letos stát platí pojišťovnám za každého svého pojištěnce 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu. Současná úprava předpokládá, že příští rok bude stát odvádět 1067 korun za měsíc.
Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovená zákonem, poté ji tři roky upravovala nařízením vláda, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy. V době ekonomické krize byl růst platby zastaven, potom se opět měnil nařízením kabinetu.
Z příjmů zdravotního pojištění, které se letos budou pohybovat kolem 325 miliard korun, tvoří platby za státní pojištěnce necelou čtvrtinu. Nákladů ale spotřebují tito lidé většinu.