Brusel - Ministrům EU se také podařilo překonat námitky Rakouska a schválili financování jaderného výzkumu unie.
Podle kompromisu nelze finance EU využít k výzkumu živých embryonálních buněk, tedy de facto k ničení lidských embryí, a to ani kvůli získávání kmenových buněk. Naopak je možné z prostředků EU financovat „další kroky“ při výzkumu lidských kmenových buněk.
Kompromis vylučuje například financování lidského klonování a umělé vytváření embryí pro výzkum. Stejně tak výzkum nebude probíhat v zemích, kde je zakázán, protože místní právo má v tomto případě přednost před unijním.
Pro kompromis byly kromě Německa i Itálie a další z původních odpůrců, Slovinsko. Naopak proti zůstaly Polsko, Litva, Slovensko, Rakousko a Malta. Pro byly i takové katolické země jako Španělsko či Irsko.
ČR měla velký zájem na tom, aby dnes došlo ke shodě, a mohly se tak od začátku příštího roku rozjet výzkumné programy, řekla po jednání náměstkyně ministryně školství Alena Štěrbová.
Vznášeli jsme etickou výhradu u výzkumu, který zahrnuje získávání kmenových buněk z lidských embryí, uvedl státní tajemník slovenského ministerstva školství Jozef Habánik s tím, že Bratislava nemá problém třeba s využíváním kmenových buněk z pupečníkové krve.
Peníze na výzkum kmenových buněk jsou součástí celkového balíku 50,82 miliardy eur (zhruba 1,4 bilionu korun), které unie vyčlenila na vědecký výzkum pro léta 2007 až 2013. Zatím není určeno, kolik na kmenové buňky připadne, ale půjde jen o malou část z kapitoly Zdraví, na niž má připadnout šest miliard eur.
I když jde o poměrně malou částku, jde všeobecně o politicky i ideologicky citlivé téma. Minulý týden například americký prezident George Bush vetoval zákon uvolňující federální prostředky na takový výzkum.
Kritici tvrdí, že výzkum je neetický, protože pracuje s lidskými embryi. Stejně tak by podle nich společné prostředky EU neměly být používány na činnost, kterou některé členské země zakazují. Podle stoupenců však mohou kmenové buňky, které mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň, vést k léčbě řady nemocí, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Připomínají také, že se k výzkumu používají „nadbytečná“ embrya z klinik pro umělé oplodňování.
Evropský parlament v prvním čtení schválil rozpočet na výzkum v červnu jen velmi těsnou většinou s řadou dodatků týkajících se právě kmenových buněk. Nyní musí parlament peníze na výzkum na podzim odhlasovat ve druhém čtení. Podle diplomatů dnešní kompromis dává naději, že budou schváleny poměrně rychle.
Na Slovensku za výzkum embryonálních kmenových buněk podle současných zákonů hrozí až pětileté vězení. V ČR vstoupil v červnu v platnost zákon, podle něhož mohou vědci pracovat s oplodněnými vajíčky, která nebyla využita při asistovaném oplodnění a byla by zničena. Zákon zakazuje reprodukční klonování buněk a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi.
V ČR se kmenovými buňkami léčí několik desítek pacientů po úrazu míchy a po infarktu. Kmenové buňky znamenají naději i pro lidi s rozsáhlými popáleninami a pomáhají i při obnově jater či ledvin.
Financování vědeckého výzkumu schvalovali ministři kvalifikovanou většinou, ale při financování výzkumu v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) museli dojít ke konsensu.
Rakousko tak v pondělí ustoupilo od striktního požadavku, aby Euratom financoval jen výzkum jaderné bezpečnosti v úzkém slova smyslu. Dnes schválená formulace umožňuje i financování vývoje nových a bezpečnějších jaderných systémů.
ČTK