Firma vede s ČR spor o několikamiliardové odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou. Od loňska se obrací na zahraniční soudy s návrhy na exekuci českého majetku. Tvrdí nicméně, že na umělecká díla z výstavy Europa Jagellonica nevznese žádný nárok. Úřady jejich vývoz zatím přesto nepovolily.
„Mám poslední zprávu, že to zatím neodjíždí, že těch 27 děl zůstane v Česku. Pro nás je to samozřejmě hrozné, protože nám narůstají náklady,“ uvedla Šorfová. Galerie musí díla uchovávat v klimatizovaném prostředí. Blokují se tím navíc prostory pro další připravované výstavy.
Podle dohody měli pro díla přijet polští partneři. Pokud by se rozhodlo, že se vrátí zapůjčitelům, musela by dopravu hradit galerie. Dobrou zprávou je ale podle Šorfové to, že ministerstvo kultury tento týden GASK přidělilo 10,3 milionu korun. „Ne že bychom měli po starostech, ale jedna z povinností je vyřízena. Budeme mít vyrovnaný rozpočet a ostatní výstavy neutrpí,“ uvedla.
Proti původnímu očekávání vzrostly náklady na uspořádání české části výstavy Europa Jagellonica z 18 na 30 milionů korun. Expozici prodražily náklady na transport a pojištění děl. Proto chtěla nyní galerie více šetřit a do uvolněných prostor instalovat jen věci z depozitáře. Díky příspěvku od ministerstva to nakonec nebude nutné. „Některé výstavy jsme sice posunuli, ale můžeme je rozjet ve velkoformátu,“ dodala ředitelka.
Výstava Europa Jagellonica, kterou v galerii v bývalé Jezuitské koleji navštívilo 58.000 lidí, představila jagellonskou dynastii a umělecký rozkvět tehdejší Evropy. Zahrnovala práce Albrechta Dürera, Lucase Cranacha či Mistra Litoměřického oltáře, mezi plastikami byly práce z dílen Mistra Pavla z Levoče, Veita Stosse či Petera Vischera.
Projekt má tři zastavení, po Kutné Hoře se stěhuje do Varšavy a poté do Postupimi. Česká část byla nejrozsáhlejší.